Declan ji hodil na postel. Katie se automaticky posadila, a on přiklekl proti ní. 

Chvíli se na ni díval a nasával vzduch, hluboko do svých nozder. 

 Neříkala nic, jen se na něj také dívala. Ale byl si jist, že jako samice, má zájem.

 Hltala pohledem jeho tělo, a její zrak, neustále klouzal k jeho údu. I když se jak poznal, tak moc snažila o to, se tam nedívat.

 Zatoužil se pěstmi bít v prsa, tak, jak to dělají samci Rabanů, když chtějí své samici imponovat. Freya, mu ovšem již dávno vysvětlila, že tento zvyk, patří jen do zvířecí říše. 

Jak tedy ukázat svou sílu, aby ji okouzlil? Zatáhl prudce za její nohy, až vykřikla. 

Spadla hlavou do polštáře. V mžiku byl nad ní. 

Nohama a rukama se vzpíral vedle jejího těla, aby ji nezalehl, a dal se do jejího zkoumání.

 Konečně mohl očichat celé její tělo. Od krku dolů, pokračoval až k jejímu rozkroku. 

Pomalu a zhluboka nasával vzduch. Vklínil se mezi její nohy.

 Vůbec nechápal, že se mu vzpírala. Snažila se je za každou cenu, semknout k sobě. To ji ale nedovolil, a vztekle na ní zavrčel. 

„Declane," vydechla, když se prsty dotkl jejího lůna, „počkej!" zaprotestovala, ale již o poznání mírněji. 

Chytil její nohy do svých rukou a zabořil nos, do jejího rozkroku. Zhluboka se nadechl. Přejel jazykem její pysky a zabořil jazyk, hluboko do ní. 

Byla to ona. Byl si jist. Ta chuť a vůně, byla taková, že přestával myslet. 

Jeho vzrušení, bylo na vrcholu. Nedokázal se ovládnout, a začal vydávat podivné zvuky. Tiché, hrdelní hučení, jaké vydávají Rabané. 

Byla nádherná. A její lůno, ho tak fascinovalo, že si nedokázal pomoci, a ústy si s ním hrál, jak nejlépe dokázal. 

Ještě nikdy, to tak nedělal, ale bylo to najednou pro něj přirozené. 

Přestala se vzpírat a zvláčněla, v jeho rukou. I ona, začala potichu vzdychat, a to se mu líbilo ještě více. 

Zřejmě to své samici dělal správně, tak přidal na intenzitě.

 Mazlil se s jejím klínem tak dlouho, dokud se neroztřásla, a on ucítil na svém jazyku, mokro, z jejího vyvrcholení.

 Konečně ji našel. Již nepochyboval. Chutnala mu tak, že měl strach, že se ji nedokáže nikdy nabažit. 

Však tak dlouho, ji hledal, že z toho byl již skoro šílený. 

Klekl si, a vztyčil se nad ní. Chtěl se spářit. Potřeboval to. Jenom tak, dovrší jejich spojení.

 Musel si ji označit. Každý samec, si označil svou samici, svým semenem, protože jen tak, ostatní samci poznali, že patří jinému. 

Rabané se ovšem pářili jen v poloze zezadu. Nevěděl, že si ji může vzít, i takto.

 Přetočil ji na všechny čtyři. 

„Declane!" vykřikla, když zjistila, co chce udělat, „já..., ještě nikdy..." 

Zarazil se. Nechápal, co tím myslí. Naklonil se, aby ji viděl do tváře.

 „Ještě nikdy jsem nebyla s žádným mužem." Vydechla a zčervenala.

 Na čele, se mu objevila vráska, která se tam objevila vždy, když něco nechápal.

 To bylo přeci v pořádku. On, byl její samec. On, je jí souzený. A jen on, se s ní může pářit.

 Nerozuměl tedy tomu, že přeci jen ucítil, že má obavy.

 Nechtěl ji ublížit, ale také nedokázal přestat. Nemohl přestat. Musel si ji označit.

 A najednou nevěděl, jak se zachovat.