Některé lidské zvyky, se Declanovy skutečně líbili. 

Zamyšleně přejel prsty po jejích rtech. Líbání, bylo vzrušující, to musel uznat. 

Z jejích rtů, se vydralo tiché zasténání. Vzrušoval ji. Toužila po něm. To poznal, i z každého jejího vzdechu a pohledu.

 Nevěděl ovšem jak se zachovat, aby ji nevyplašil. Chtěl svoji samici přimět k tomu, aby se mu sama nabídla. 

Samice Rabanů, to dělají také. Kleknou si na všechny čtyři, a vysoko vystrčí svůj zadeček před svým samcem, nabízejíc se mu k páření. 

Nechtěl si ji vzít násilím. Nějak podvědomě cítil, že by tak o ni mohl přijít. A to když ji konečně našel, si nedovedl vůbec představit. 

Zjistil, že se jí líbí, když se jí dotýká. Vzrušuje ji to. A tak nějak vláční, v jeho rukou. Opatrně se tedy sklonil tak, aby byla nucena pod jeho vahou, si lehnout na záda. 

Začal jí znovu očichávat. Tentokrát neprotestovala, naopak. Zvrátila hlavu, když znovu zabořil nos, mezi její pysky. 

Chytil ji tedy za nohy a podíval se jí do očí. Snažil se do svého výrazu dát veškerou touhu a náklonnost, co k ní cítil. 

Přetočil ji opatrně na břicho, a začal očichávat její zátylek. Záda, a když se dopracoval k jejímu zadečku, vykřikla a otočila na něj vyděšeně hlavu. 

Přimhouřil oči a zabručel. „Uh..., uh..., uh..." Byl vzrušen již na nejvyšší míru. Potřeboval ji. Chtěl ji. 

Pohladil ji po zádech a zajel rukou, až k jejímu přirození. Vydechla vzrušením, a maličko vystrčila prdelku vzhůru.

 Povytáhl překvapeně obočí. Opravdu lidské samice potřebují před pářením samcovo dráždění.

 Zajel prstem tedy mezi její nohy, a ona vykřikla, a vzepjala se ještě více proti němu.

 „Declane...já..." zašeptala, ale poznal, že to nebyl protest, jen stydlivé váhání.

 Co nejněžněji dokázal, začal pohybovat prstem v jejím lůně, tak, aby ji nevyplašil.

 Opět zasténala, a znovu se o něco více, vzepřela proti němu.

 „Uh..., uh...., uh..." zabručel, s podtextem touhy v hlase.

 Již se mu celá odevzdala. Zjistil to z její uvolněné polohy. 

Vzpírajíc se proti jeho prstu, se automaticky schoulila tak, že se mu nyní nabízela, jak si představoval. Vystrčila na něj zadeček.

 Opatrně jí tedy roztáhl nohy, a klekl si mezi nimi. Sevřel v dlaních její půlky, a ona zasténala vzrušením. 

Vzal svůj penis do dlaně, a navedl ho k její štěrbince. Zachvěla se, když ucítila jeho tvrdý úd, a napnula se jako luk. 

„Uh..., uh..., uh..." vydechl a pohladil její boky tak, aby cítila, že se nemá čeho bát. Chtěl ji dát najevo, že bude opatrný, když má takové obavy ze svého panenství. 

Malinko přitlačil, a jeho penis zajel do jejího lůna. Ale zatím, jen na okraj. 

Její srdce se rozbušilo, a začala se více potit. Ovšem vůně jejího potu mu prozradila, že to není strach, ale vzrušení, co ho podnítilo. 

Chytil ji za půlky a konečně tvrdě přirazil, až po kořen. Oba vykřikli současně. 

Chvíli počkal, a pak se začal pomalu pohybovat. Cítil, že si potřebuje na jeho tělo zvyknout.

 Ale přijmula ho. Konečně se s ní spojil. Byl v ní. A ten pocit, nedokázal přirovnat k ničemu na světě. 

Začal se pohybovat rychleji, a ona mu k jeho spokojenosti, začala vycházet vstříc. 

Bylo to pro něj něco neskutečného. Tak nádherný pocit, ještě nezažil. Spojení dvou těl, které k sobě patří. Byla jeho. Jeho samice, a on její samec.

 Vzdychala vzrušením, a sténala, jeho jméno. A jemu se to líbilo. 

Bylo to zvláštní, ale měl pocit, že něco takového, s ní bude chtít dělat snad pořád. 

Rabané se páří většinou z nutnosti. S touhy po rozmnožování, a k ukojení svých pudů. On ale pochopil, že lidé, to zřejmě mají o něco více zpestřeno o to, že se nejprve dráždí, a tím vyvolají v sobě tak velkou vášeň a touhu, jaká zvířata nikdy cítit nemohou. 

Přirážel již nyní jak zběsilý. Potřeboval kopulovat. Nutně. Cítil, že jinak by se jeho tělesná schránka, snad roztříštila na tisíc kousků. 

Potřeboval si ji označit svým semenem. Potřeboval, aby se jeho semeno dostalo tam, kam odjakživa patří. 

Najednou ucítil, jak se pod jeho přírazy začala chvět. Zavětřil. Jeho samice se otřásala v návalu orgasmu. 

Může tedy i on, s klidným srdcem, si ji konečně označit.