„Přišel jsem si pro tebe, Claro." Pichlavé černé oči, jejího bratra, se zabodly do těch jejích a na jeho tváři se zračil zuřivý a rozzlobený výraz. 

Ucítila, jak ji Ruslanovi paže sevřely pevněji a z jeho hrdla vyšel neidentifikovatelný zvuk. Clara jen na sucho polkla, protože napětí mezi oběma muži, bylo tak znatelné, že dostala strach.

 „Věděl jsem, že tě najdu zde," procedil mezi zuby Zenon, „ale ne nahou a v náručí, mého úhlavního nepřítele." Zlostně si odfrkl a nasál vzduch. 

Nemohl uvěřit tomu, co vidí. V první chvíli, měl chuť, se vrhnout mezi ně a prokousnout krk, tomu zlotřilci. Jeho prudká povaha, mu to dokonce velela, ale na poslední chvíli, ho něco zastavilo. 

Nevěřícně zatřásl hlavou a udělal dva kroky směrem k nim. Ještě jednou nasál vzduch jak pes a hodně zhluboka vydechl. Několik vteřin mu trvalo, než vstřebal to hrozné zjištění. Poznal, že Ruslan, jeho hlavní nepřítel, je jeho sestře fátum. 

Nemohl tomu uvěřit. Fátum, bylo spříznění duší, které bylo dané osudem a nezlomitelné. Pro každého vlka, bylo jediné fátum na světě a trvalo celý život. Na věky. Bylo to pouto, které ty dva, navždy spojí. Věčnou láskou, tužbou a oddaností.

 „Ale ještě sis ji neoznačil," zavrčel a zaujal bojový postoj, „a taky neoznačíš. To ti nikdy, nedovolím." 

Ruslan opatrně postavil Claru na zem a pomalu, si sundal svoji košili. Přehodil ji přes vystrašenou Claru a schoval si ji za zády.

 „To nejsi ty..., kdo o tom rozhodne." Oplatil mu podivným zavrčením. Zenon na moment zaváhal, protože věděl, že nemá jakoukoliv šanci, přetrhnout toto spojení. Ale také věděl, že nikdy nedopustí, aby Ruslan dokončil onen prastarý rituál. Nikdy nedovolí, aby si ji označil. A dokud není označená, nikdy to pro něj nebude nic znamenat. Nikdy. 

Vzpomněl si na slib, který dal kdysi, svému otci. Tehdy vlastně začala ona rivalita a nenávist, mezi jejich rody.

 Začalo to vlastně tehdy, kdy Ruslanův otec, Tor Cronwell, zabil v zápase, jejich otce. Nikdo se nikdy nedověděl, co ten hrozný spor a zápas, zapříčinilo. Jejich otec, si to vzal do hrobu a Tor Cronwell zmizel, a už se nikdy neobjevil. 

Jejich matka, nesla smrt svého muže hodně těžce, a tehdy se vlastně zařekla, že tomu musí svou dceru uchránit. Odvezla ji na druhý konec světa a nikdy jí neřekla, kdo je, a kým je i ona. 

Zařekla se, že nikdy nesmí poznat toto pouto, aby jí to následně nezlomilo srdce, jako jí. Nechala svého, tehdy třináctiletého syna zde, ve Werewolf Town, a zapřísahalo ho k tomu, že svou sestru musí ochránit, od tohoto pouta, až tady ona sama, nebude. 

„Nemůžeš tomu zabránit," procedil Ruslan mezi zuby a udělal několik kroků blíže, ke svému nepříteli. 

„Miluji ji." Dokončil a zabodl své šedé oči, do rozzuřené a skoro nepříčetné tváře, Clařina bratra.