Clara ležela na zemi a neodvážila se ani pohnout. 

Cítila jeho dech na své kůži. Víčka měla pevně semknutá, jakoby doufala, že když ho neuvidí, nebude se tak moc stydět. 

Věděla, že si ji prohlíží. Tušila ho nad sebou, a jeho hebká srst, se ji co chvíli otřela o její kůži.

 Dech se ji pomalu zrychloval a celé tělo, se ji třáslo vzrušením. Jedna její část ho odmítala, a druhá si tak moc přála, aby si ji vzal. Toužila po něm. Tak moc toužila po tom, se sním milovat.

 Nechápala to. Vůbec nechápala nic z toho, co se tu děje. Ale její mysl a srdce, alespoň na tuto chvíli, zvítězily. 

Odsunula stranou všechny pochybnosti a chmurné myšlenky a soustředila se jen na svou touhu. Její chtíč, zcela převálcoval, její zatracenou duši. 

Nechala se zcela unášet vzrušením, které procházelo celým jejím tělem. Nevěděla, co dělá, jen tušila jeho oči, na svém těle.

 A když se jeho vlhký jazyk dotkl její kůže, vykřikla. Vlhká stopa jeho jazyka, se otřela o její hrdlo a pokračovala níž, po její hrudi. 

Slyšela, jak zhluboka nasál vzduch, když zabořil svůj čenich do jejích vlasů. A jak nasál vzduch, když se přiblížil, k jejímu rozkroku. 

V jejím lůně, to vzrušením zacukalo, a ona cítila, že vlhne. Měla pocit, jakoby všechny nervy v jejím těle pulsovaly, už jen přitom pomyšlení, co s ní bude dělat. 

A když se jeho jazyk jemně otřel o vlhké místo mezi jejíma nohama, roztřásla se, a vzepjala se jako luk. Pak uslyšela temné zavití, a vzápětí se ji jeho zuby, zabořily do krku. 

„Ruslane." Vykřikla a přitáhla si ho blíže. Cítila, jak nasál její krev. Tak moc ho chtěla. Tak moc ho potřebovala, cítit v sobě. 

„Tak už to udělej. Udělej to prosím, nebo umřu." Zasténala, a v tu chvíli, do ní vstoupil. 

Když zaplnil její tělo svým, ustal v pohybu. Clara se skoro v šílené agonii zamračila, a pohybem pánví proti němu, mu naznačila, co chce.

„Co chceš, lásko? Řekni si o to." Uslyšela jeho hlas nad sebou, a konečně otevřela oči. Ale to už se nad ní skláněl ten nejkrásnější muž, jakého kdy viděla.

 „Co chceš, miláčku?" Procedil udýchaně skrz zuby. 

Podvlékl si ruce pod jejíma nohama a mohutně přirazil. Clara zvrátila hlavu dozadu a vykřikla. Měla teď svoje nohy na jeho ramenou, a dívala se zblízka, do jeho vzrušené tváře. 

„Tak co chceš?!" Zašeptal trhaně, a ještě mohutněji přirazil. Clara zalapala po dechu a skoro nepříčetná touhou a vzrušením zasténala.

 „Tak už mě pomiluj, Ruslane. Prosím..., už to nemohu snést." 

Na nic víc už nečekal. Jen se usmál, a začal se pohybovat. Rychleji a rychleji. Tak moc po ní toužil. 

Zběsile přirážel a díval se přitom do její tváře. Líbilo se mu, jak pod ním sténá, křičí. Jak se snaží mu pánví vycházet vstříc. Jak zoufale volá jeho jméno. Líbilo se mu, že je skoro šílená touhou.

 Když cítil skoro svoje vyvrcholení, na moment ustal v pohybu. Musel se usmát, výrazu nesouhlasu, který na něj vrhla. 

Přetočil ji na sebe a posadil ji na svůj penis. Clara se skoro ihned, začala pohybovat. Líbilo se mu, jak se její prsa pohupují do rytmu. Jak divoce dosedá, ve snaze ho celého pohltit.

 Měl ji tam, kde ji chtěl mít. Byla šílená touhou. Znovu ji přetočil pod sebe, a udýchaně vydechl do jejích úst.

 „Tolik tě miluji, Claro." Zašeptal, a ještě několikrát přirazil.

 Cítil, jak se pod ním její tělo rozechvělo, ale to už i on, dosáhl svého orgasmu.