Ruslan ji pohladil po tváři a sklonil se k jejím ústům. Nebylo to sice to, co by tak rád slyšel. Po čem tak nesmírně toužil, aby řekla. Že ho miluje. 

Ale nechtěl ji více trápit, a tak ji něžně políbil, a pak zkontroloval její reakci. Její oči byly zamlžené touhou a vášní. A když mu vpletla prsty do vlasů, neubránil se tichému zasténání.

 „Miluj mě. Miluj se se mnou, Ruslane, nebo umřu." Zasténala do jeho úst a odevzdaně, se mu svezla do náručí. 

Na nic víc, už nečekal. Několika rychlými pohyby, ji zbavil jejího oděvu a položil ji na postel. Tak moc po ní toužil, že se to nedalo ani vypovědět. 

 Jeho dech, se už dávno, vymkl jeho kontrole a jeho tep mu divoce bušila ve spáncích. Sebral zbytky posledních sil. Poslední kapičky svého sebeovládání a třesoucími prsty, ji donutil k tomu, aby se mu podívala do tváře. 

„Miluji tě, Claro." Zamrkal,když ucítil ve svých očích slzy. Ale jedna kapka, se stejně dostala přes okraj jeho řas.

 A když Clara vztáhla ruku a něžně ji setřela, v tu chvíli věděl, že je ztracen. Přitiskl ji k sobě a hladově se přisál, na její ústa. Konečně! Nemohl tomu uvěřit. 

Líbal ji jako šílenec. A nepřestal ani na chvíli. Neustále hladil celé její tělo, a jeho ruce, bloudily všude. A všude, kde bloudily jeho ruce, bloudily i jeho ústa.

 A Clara mu polibky vracela s takovou vášní a náruživostí. Tak se k němu tiskla a hlasitě vzdychala, že se toho nemohl nabažit. 

Líbal ji od kořínku vlasů, až po prsty u nohou. Jejich těla, se proti sobě vlnila a proplétala. A když začala Clara líbat a laskat i jeho tělo, měl pocit, že exploduje.

 Nikdy nezažil, takové vzrušení. Líbala ho stejně hladově, jako on ji. Drobnými polibky pokračovala přes jeho prsa, až k jeho podbřišku. A když vzala do úst jeho penis, z hrdla se mu vydral hlasitý skřek. Zvrátil hlavu a divoce zařval. 

Tak moc ji potřeboval. Musel ji mít. Hned, sic by zešílel. Chtěl ji tak moc, ale ještě více, jeho vlk.

 Vrhl se na ni, jak maniak. Převrátil ji pod sebe a snažil se alespoň maličko, popadnout dech. Alespoň maličko, zkrotit svoje vzrušení, aby ji nevyplašil. Pomalu roztáhl její nohy a klekl si mezi ně. 

„Potřebuji tě, Claro," Celé tělo se mu třáslo touhou, když ji pohladil po tváři. 

„Potřebuji tě já, i můj vlk." Vydechl a vytáhl černý šátek. Slyšel, jak její dech, znovu nabývá na intenzitě.

 „Nemusíš to dělat." Zašeptala a podívala se na šátek v jeho ruce. Ztěžka polkl, sklonil se nad ní, a ve chvíli, kdy do ní vstoupil, se proměnil.

 Zvrátil hlavu, zvysoka zavyl a začal se pohybovat rychleji a rychleji. Mocněji a mocněji. Až když cítil svoje vyvrcholení, naposledy přirazil a zlehka, přikryl její tělo svým. 

Počkal, až se trochu uklidní a znovu nabere dech. Až dozní poslední záchvěvy jeho těla, a pak změnil svoji podobu.

 Divoce a vzrušeně, si dýchali do tváře a dívali si do očí. 

„Vůbec nevíš, co to pro mne znamená." Zašeptal a znovu cítil vlhko, na svých řasách. 

Usmála se na něj a přitáhla si ho, k dalšímu polibku. Tiskly se k sobě tak šíleně, a stále to bylo málo. Tak moc ji chtěl. Znovu. 

Jejich vzrušené vzdechy a výkřiky, se rozléhaly široko, daleko. A když mu Clara omotala nohy, kolem jeho boků, a on do ní, ještě jednou vstoupil, to už nad sebou ztratil kontrolu úplně.

 Začal se divoce pohybovat. Zběsile přirážel a neustále vykřikoval, její jméno. Bylo to jako sen. Jako zázrak. 

A on měl pocit, že je v ráji. Pak se jejich těla roztřásla zároveň, a vyčerpaně se zhroutil, do její náruče.