„Zavři oči, miláčku." Zašeptal Ruslan zadýchaně, když se odtrhl od jejích úst. Jen se usmál, když spatřil její rozpaky a pohladil ji po tváři.

 „Prosím..., jen, ti něco chci ukázat." Chviličku počkal, až udělá, co jí řekl, pak vzal do dlaně její ruku a položil si ji na hruď. 

„Dotýkej se mě," vydechl, „chci ti jen ukázat, že se mého těla nemusíš bát, Claro." 

Viděl v její tváři vzrušení a touhu, když se ho dotkla, a když začala poslepu prozkoumávat, jeho tělo. 

Když se dotkla jeho mužných paží a přejela po jeho svalnatých rukách, snažila se oddychovat v pravidelných intervalech.

 Když pak přejela po jeho svalnaté hrudi, přes jeho prsa a vypracované břicho, zasténala. Nemohla se tomu ubránit. Prostě to nešlo. 

Zajela ještě níže, až narazila na jemné chmýří, a ve vzápětí se její ruka dotkla něčeho tvrdého a velkého. 

„Ach..." vydechla nahlas a celá se roztřásla. Celým jejím tělem, se začalo šířit ono známé, příjemné teplo.

 „To je v pořádku, miláčku." Zašeptal vzrušeně a vzal ji do náručí. 

Byla jak hadrová panenka. Odevzdaně si položila hlavu na jeho rameno a nechala se odnést. Bylo ji jedno, kam. Najednou věděla, že víc po ničem jiném netouží, jak po něm. Tak moc ho chtěla, a tak moc si přála, aby si ji vzal. 

Ruslan ji položil do trávy, kde v kruhu okolo nich, plápolaly svíce. Unaveně položila hlavu na zem a čekala. Na cokoli, co udělá. 

 „Věříš mi?" očima zakroužil v její tváři. Poznal, že se mu už zcela odevzdala, a že jí má tam, kde ji chtěl mít. 

Vzal pomalu, do dlaní jednu její ruku, natáhl se pro kovový náramek a zapnul ji ho na zápěstí. To samé udělal i s druhou rukou. Přivázal ji obě ruce tak, že je měla do široka roztaženy a nemohla se hnout. 

„Miluji tě, Claro." Vydechl, když se podíval, do její překvapené tváře.

 „Chci..., abys tu touhu, vášeň a lásku, jenom cítila." zavázal jí černý šátek okolo očí. 

Vůbec neprotestovala. Slyšel její divoce bušící srdce a její zrychlený dech. 

„Vnímej..., vnímej svými smysly. Vnímej celým svým tělem a každičkým pórem, svého těla. A já..., si tě teď..., miláčku, označím."

 Dořekl to už ve své vlčí podobě. Zvrátil hlavu a zvysoka zavyl. Pak zhluboka nasál vůni, jejího těla a přejel jazykem, po jejím krku. 

Ta vůně drásala a burcovala jeho smysly tolik, že měl co dělat, aby se ovládl. Pomalu, pomalinku, se zakousl do jejího krku.

 Až když ucítil její krev na svém jazyku, skousl o malinko více, a v tu chvíli ucítil, jak se jeho tělo, propojilo s jejím. 

Byla to jako rána bleskem. Jako kdyby jím projel elektrický proud. Jeho vzrušení, dosahovalo maxima. Připadal si najednou, jako posedlý. Jako omámený a oblouzený. 

 Tak moc zoufale, po ní toužil. Po jejím těle. Po její duši. A tak moc toužil po tom, vzít si její panenství.