Bylo již dávno po večeři. Za oknem se pomalu stmívalo a všechny čtyři ženy seděly v obývacím pokoji. Hrála příjemná, uklidňující hudba a atmosféru dokreslovali vonné svíčky, rozeseté po pokoji. Čekali na své muže. A čekali na Alfu.

Všichni tři se pokusily Christal vysvětlit vlčí reprodukci, která měla dvě fáze. První tři dny byla družka podrážděná a nevrlá. Zapříčinili to hormony, které se tou dobou zcela zbláznily. Její tělo, které nebylo jen lidské, ale z poloviny vlčí, se připravovalo na početí.

Následující dny se pak vlčice uklidnila a pociťovala stejnou potřebu, jako její vlk. A počít potomka mohli vlci jen v době ovulace, jejich vlčice.

U vlka, to pak bylo trochu jiné. Vlk ovulaci své družky cítil na kilometr. A pakliže přišla, cítil touhu se s ní spojit a počít potomka. Příroda mu velela rozmnožovat se, a udržet svou populaci na vrcholu.

Byl tu jeden problém, ze kterého měli strach. Christal byla vlčicí krátkou dobu a ještě se s ní nesžila. Bály se toho, aby Alfu neodmítla. Aby neodsoudila jeho chování, nebo ho neoznačila za zvrhlé. Báli se, že převládne její lidská část. A to se nesmělo stát.

Vlci touto dobou totiž zcela pozbývali své lidské podstaty, a řídily se čistě svou zvířecí přirozeností. Převládala jejich vlčí část a také se podle toho chovali. Obyčejnému člověku, by mohlo přijít jejich chování podivné, ne-li odsuzující, ale byla to jejich přirozenost, a to musela Christal pochopit.

I oni prožívali tuto událost, která byla v životě vlka zásadní, velice bouřlivě. Všichni byli ovšem vlky, už od narození a dokázali s tím pracovat. I když spolu celých sedm dní bojovali, bylo to spíš rozpustilé škádlení. A hlavně měli na vybranou. Kdykoliv mohli na sebe vzít svou vlčí podobu.

To Christal nemohla. Jejich Luna bývala člověkem, a i když ji Avram přeměnil, pro ni, umění přeměny na vlka bylo zapovězeno. Ač již nyní byla vlčicí, i její myšlení, touhy a pocity, jen v lidském těle.

A o to, to měl také Avram těžší. Ani on, nesměl na sebe vzít svou vlčí podobu, a to byl další záměr mocnářů. Avram se změnil ve vlka, ale zůstal v lidském těle.

Mocnáři věděli, že po dobu Luniny periody, bude Alfa na vrcholu své vzrušivosti. Příroda mu bude velet, se s ní spojit a počít potomka. Rozmnožit svou smečku. Ovšem díky tomu, že jeho Luna není schopna přeměny, nesmí ji při jejich spojení, vzít na sebe ani on. A toho se smečka bála. Že ho Luna odsoudí. Že ji chování jejího Alfy, přijde zvrhlé.

Chloe se snažila, seč mohla, a vysvětlila Christal vše, ale výsledkem si jista nebyla. Její podrážděnost, ji snad nedovolila se ani pořádně soustředit. Její vlčice byla jak na trní.

Ano, bylo jisté, že první tři dny spolu budou bojovat, ale pak se s ní Alfa musí spojit. A nyní si nebyla jista, zda mu to dovolí.

Když se potom otevřely dveře, a do místnosti vstoupil Ralph a Ianem a Davidem, vzhlédli. Pak se za nimi objevil  Avram.

Do pokoje ovšem nevstoupila jeho lidská podstata, ale vlk. Alfa. Přepnul do vlčího modu, jen zůstal ve své lidské podobě.