Nathanael si přivinul Amandu do náručí. Leželi již v jejich veliké posteli. 

Skoro se rozednívalo, a Amanda spokojeně spala a oddychovala na Nathanaelově hrudi.

 Nathanael ji zamyšleně hladil po vlasech, tak, aby ji nevzbudil, a prohlížel si její tělo. Dal ji opravdu zabrat. Srdce se mu znovu rozbušilo, když se na ni díval.

 Opravdu ji vyšukal tak, že se snad ráno nepostaví na nohy. Stále neměl dost. Celou noc, si ji bral, jako smyslů zbavený. 

Zmrskal její zadeček, že byl celý rudý a plný šrámů. A její tělo, bylo celé pokryto stopami, po střapci z rákosky. Nebyl snad jediný kousek její kůže, který by nechal nepotrestán.

 I její krk a hebká kůže prsou, byla pokryta značkami jeho zubů, jak si ji chtěl za každou cenu označit. Aby každý věděl, že je jen, a jen, jeho. 

Spokojeně zabručel a zamračil se. Nikdo zřejmě nebude moci pochybovat o tom, že tomu tak je. Však vypadala, jak kdyby několik dnů, strávila v sado maso salónu.

 Neustále přemýšlel o tom, co se nyní dělo. Jeho žena, si stále ještě nevzpomněla. Stále trpěla posttraumatickou amnesií, ale evidentně po něm toužila.

A jako kdyby se snad i následkem toho, zcela změnil směr jejích sexuálních choutek. Zřejmě se jí líbilo, ho dráždit a provokovat.

 Nemohl říci, že by se mu to nelíbilo, ale musel si přiznat, že ho má jistě na lopatě. Hraje si s ním, jako kočka s myší. A že on, je ta myš, se mu zrovna moc nezamlouvalo. 

Však nevěděl, co od ní zase může čekat. Kdy ho znovu dostane do kolen tak, že skoro zešílí. A k jeho nelibosti, se jí to dařilo více, než by si přál. 

Však již byl sám zoufalý z toho, jak moc, po ní touží. Jeho sexuální apetit, jako kdyby se ještě více, následkem její provokace zvýšil. Stačil jen malý podnět, a jeho penis, se postavil do pozoru.

 Měl pocit, že mu v poslední době, stojí snad pořád. Ve dne. V noci. V nejméně vhodných situacích. Stačilo, aby některý z jeho obchodních partnerů, začal mluvit o sexu a jeho bujná fantazie, ho nenechala chladným. Jeho tělo, ho hned zradilo. A něco takového, se mu nikdy nestávalo. 

Snad ho uhranula. Snad to byla jeho posttraumatická deprese, kterou zažil, když tu nebyla. Snad to bylo její neustálou provokací, když sám věděl, že ji jde jen o to jediné. Aby ji sakra vyšukal tak, až zapomene přemýšlet. 

Ale ať to bylo jakkoliv, již z toho byl zoufalý. Však i nyní, když snad stokrát vyvrcholil, se jeho penis, když se na ni díval, zase ozýval. 

Naštvaně se podíval dolů, ke svému rozkroku. Vážně nevěděl, co bude dělat. Byl otrokem své touhy. Jejím otrokem. To bylo zcela evidentní.

 Ale nyní měla dost. Zadíval se ke dveřím koupelny. Ledová sprcha, by mu jistě prospěla. Výsledek, byl nejistý, ale snad alespoň na chvíli účinný. 

Jedno bylo ale jisté. Musel si na ni dávat pozor. Očekával skoro se stoprocentní jistotou, že ještě neřekla poslední slovo. Očekával další její provokaci a útok.

 Problém byl ovšem v tom, že se bál, že jí opět naletí na špek. To se mu nikdy nestávalo. 

Jako boss mafie, byl neoblomný a vždy o několik kroků napřed, než jeho protivníci. Než kdokoliv z nich. 

A objeví se tato křehká, nevinná a drobná bytost, a namaže si ho na chleba. 

Zcela ho oblbne tak, že ji tu návnadu, jistě zase spolkne, i s navijákem.