„Dáte se ještě moučník, pane?" řekla Alžběta, už po druhé, a podívala se na Nathanaela. 

Ale snad ji ani nevnímal. Mezi jeho nohama, se totiž stále nacházela noha jeho ženy. 

Jeho oči, se přímo zuřivě vpíjely do těch jejích. Ve tváři mu zacukalo. 

„Ne!" vyprskl konečně, „moučník si nadáme, Alžběto. Teda alespoň moje žena ne! Já, si ho dám ve svém pokoji." 

Teprve, když se odstrčil od židle, až spadla na zem, a vytáhl Amandu na nohy, došlo Alžbětě, jak to myslel.

 Popadl ji za ruku, něco zavrčel, a táhl ji za sebou po schodech. Přitáhl ji až do ložnice, zabouchl dveře a konečně se na ní podíval. 

„Já si dám teď sprchu, zlatíčko," cedil skrz zuby zadýchaně, „a ty..., než přijdu, na mě budeš čekat vzadu v pokoji. Nahá, a v podřízené poloze." 

Díval se jí divoce do očí. Takto vzrušen, snad nebyl ještě nikdy v životě. To jak ho neustále provokuje, ho vzrušovala na nejvyšší míru. 

„Ale ještě něco," řekl, než zapadl do koupelny, „jak již jsem ti jednou pověděl, Amando. Máš to ve svých rukách. Nikdy nepůjdu za tvou přípustnou hranici. Nikdy neudělám nic, co bys sama nechtěla. Víš, že stačí znamení, a já ihned přestanu. Všechno, co ti budu dělat, musí být po dohodě nás obou. Musí to být oběma příjemné, zlatíčko. Rozumíš?!" 

Amanda polkla, a přikývla. Srdce se jí rozbušilo jako o závod. Cítila z něho pomalu šílenou divokost, až ji v jejím lůně zacukalo. 

Jeho vášeň, náruživost, chtíč, chlípnost, vilnost, i nestoudnost, z něj sálali na všechny strany. Ano, byla si jistá, že tento muž není chladný. Určitě ne.

 Byl divoký a vášnivý, a jí se to ksakru líbilo. Vzrušovalo ji to. Vzrušovala ji ta představa, že si s ní dělá, co chce.

 „Dneska si dám záležet, zlatíčko," vydechl vzrušeně, „zasloužíš si to!" v očích mu zajiskřilo, „měj ale stále na paměti, že stále budu testovat tvé hranice. A ty..., mi je musíš ukázat. Dokud tedy nedáš znamení, neskončím, Amando. Nemusíš se bát, nikdy bych neudělal nic, co by ti ublížilo, ale jsou věci, za které by ne, každý, šel. Někdo to bere jako zvrhlost, někdo jako sexuální hru, která vzrušuje oba dva partnery. A o to jde, zlatíčko. Musí tě to vzrušovat, stejně jako mě," zakroužil v její tváři, „rozumíš?!" 

Amanda znovu přikývla. „Samozřejmě, že rozumím, zlato," mrkla na něj vyzývavě, „čekám, co mi předvedeš. A doufám, že mě sakra nezklameš. Mé tělo, hoří nedočkavostí." 

Vůbec nechápala, kde se to v ní bere. Ale dělalo ji tak moc dobře, ho rozpalovat k nepříčetnosti.

 A výraz, který se mu nyní objevil na obličeji, ji v tom, ještě utvrdil. Od jeho prvotního překvapení, se mu na tváři objevil skoro nepříčetný, a vzrušený výraz.

 Ihned si všimla, že jeho kalhoty, se opět vzduly. Přidušeně zasténal. Vrhl na ni rozzuřený pohled, a odběhl do koupelny. 

Teprve nyní, si Amanda uvědomila, že stvořila sexuálního predátora, před kterým nemá žádnou naději.

 Ale k jejímu překvapení, místo toho, aby dostala strach, se v jejím rozkroku, při té představě, rozlilo příjemné horko.