Nathanael vstoupil do obývacího pokoje. Všichni byli přítomni, a evidentně nervózně, očekávali jeho příchod. Služebná prostírala stůl k večeři. 

„Nech nás, na chvíli, Alžběto. Zavolám tě, až budeme hotovi." Obrátil se na ní, a ona poslušně odběhla. 

Pak přešel k baru, nalil si skleničku a kopl ji do sebe.

 Pak se otočil. Amanda se automaticky postavila, a sklopila hlavu. 

„Nathanaely, já..." vykoktala, se slzami v očích. Moc dobře věděla, že kdyby byl její muž, kdokoliv jiný, již by byla mrtvá. 

Nathanael si ji změřil pohledem. Ve tváři mu zacukalo a pevně semkl rty. Miloval ji, a to, byla jeho nevýhoda. Svázalo mu to ruce. Nedokázal by ji ublížit. Ani ji odvrhnout. Však představa, že by ji ztratil, byla ještě bolestivější, než to, co cítil nyní. 

Vzal na sebe možná velkou zodpovědnost, za život všech, v jeho rodině, protože tímto rozhodnutím, dal svou hlavu na špalek. 

„Nathanaely..., odpusť," polkla slzu, „už to nikdy neudělám. Udělala jsem chybu, ale..., už budu poslušná." 

„To si piš, že budeš poslušná!" procedil skrz zuby, a přísně se na ní podíval. Úplně se jí z toho pohledu, podlomila kolena. 

„Ode dneška, se všechno mění, Amando. Budeš šlapat, jako hodinky, tomu věř! A když ne, potrestám tě. Budeš poslouchat na slovo. Teprve nyní, poznáš, kdo je to Nathanael Cromwell, boss mafie Nostra Destino. Doufal jsem, že tě toho ušetřím. Chtěl jsem se k tobě chovat tak, jak mi velí moje srdce, ale udělal jsem chybu. A tak se budu chovat tak, jak mi velí, můj rozum!" 

Nalil si ještě jednu skleničku a znovu ji do sebe kopl. Měl chuť, ji obejmout a přivinout do náručí, ale stále byl na ní tak rozzloben, do jaké situace, ho přivedla.

„Vím, že jsi si vědoma toho, co jsi provedla. I toho, co mi velí, má mafiánská čest. Ne-li, skoro povinnost, nicméně musím přiznat, že to udělat nedokážu. Nedokáži zabít ženu, kterou miluji."

 Amanda k němu vzhlédla, s nadějí v očích. Zpražil ji ovšem hned, rozzlobeným pohledem. 

„Zítra poznáš, kdo opravdu jsem, Amando. Nechtěl jsem, abys někdy byla přítomna něčemu takovému, ale řekla sis o to sama. Je to nevyhnutelné." 

Amanda polkla. Srdce se jí rozbušilo, jako na poplach. Znala praktiky mafie, a i jí, bylo jasné, co bude následovat. Vendeta, z Nathanaelovy strany. 

Nathanael musel konfrontovat Condella. Musel ho přinutit k tomu, aby z něj měl strach. Musel ho dostat na kolena. Musel ho přinutit k tomu, aby se jeho ženě kál. A musel někoho zabít. Musel si vzít něčí život. 

Bylo to nebezpečné, nikdy nevěděl, jak se situace může zvrhnout, nýbrž nezbytné. Byla to jediná možnost, nechtěl-li zabít ji. Jediná možnost, jak uchránit svou čest, a přitom si svou ženu ponechat. 

„Ode dneška, se pravidla mění, Amando. Již se tě nebudu na nic ptát. Již tě nebudu rozmazlovat. Již nechci znát tvůj názor, ani přání. Ne, není pro mě odpověď. Nyní se budu chovat tak, jak jsem se měl chovat, již od začátku. Jako boss mafie Nostra Destino."

Udělal dva kroky směrem k ní, a zastavil se těsně před ní. Jeho oči zaplanuly. Zvedl ji bradu svým prstem a podíval se jí do očí. 

„Již si budu brát jen to, co chci. Buď ráda, že se to nestalo před naší svatbou, protože bych již nebyl tak ohleduplný, k tvému panenství."