Nathanael seděl ve své kanceláři, a nepřítomně zíral do zdi. Dilema, které se odehrávalo v jeho hlavě, bylo veliké. 

Když přivezli Amandu domů, položil ji do postele, a po té, se zavřel ve své pracovně. Celou noc. I celý den, nevyšel ani na krok. 

Jenom poslal Suzan, aby zjistila, jestli je Amanda v pořádku. 

Vůbec nevěděl, co má dělat. Prala se v něm láska k ní, a mafiánská čest.

 Pokud byla tato vendeta, někdy vykonána, manžel vždy, manželku zavrhl, nebo usmrtil. Hanba, na jeho hlavě, by byla moc veliká, kdyby to neudělal. 

Jenže on, Amandu opravdu miloval. Že by ji dokázal zabít, si vůbec nedovedl představit. A vlastně si ani nedovedl představit, že by o ni mohl přijít. 

Ano, byla jeho chyba, že jí nechal velkou volnost, a ona toho zneužila. Byla její chyba, že i přes jeho zákaz, opustila jeho haciendu. 

Za to ji musí potrestat. A musí ji konečně ukázat, svoji druhou tvář. Tu přísnou a nesmlouvavou. Dominantní a tvrdou, ale zabít? Odvrhnout ji? To věděl, že prostě udělat nemůže. Jeho bolest, by byla ještě větší, než je teď. 

Pak ale zbývala jediná možnost. Konfrontovat Carlo Condellu. Musí ukázat svou sílu a moc. A nějakou oběť, něčí smrt, na místo Amandy, musí vložit na oltář cti.

 „Nathanaely," do místnosti vešel Leon a ztrápeně, si změřil svého bratra pohledem, „za chvíli bude večeře." 

Nathanael jen přikývl. Dva dny už nejedl, ale nemohl své rozhodnutí, stále oddalovat.

 „Amanda?" zašeptal, aniž by k Leonovi vzhlédl.

 „Je v pořádku. Jediné, co si pamatuje, tak to, že ji Condello odvlekl do onoho pokoje. To, že ji uspal a znásilnil, jsme ji řekli my. Myslím, že ji to docela vzalo. Plně si uvědomuje vážnost situace, a co se kvůli její nerozvážnosti přihodilo." Odvětil Leon a povzdechl si.

 Uvědomoval si bratrovo dilema. Však i Amanda, si to uvědomovala. Byla v duchu mafie vychována, tak věděla, co se kvůli její neposlušnosti stalo, a co by ji Nathanael, mohl provést.

 „Nathanaely, „začal Leon opatrně, „jsi boss mafie Nostra Destino. Každý se před tebou třese. I Condello, má z tebe strach, proto si nedovolil, ani zabít její ochranku. Bojí se vendety z tvé strany. Nechce zbytečně riskovat. Stále jsi o krok napřed. Jen nechci, abys byl nešťastný."

„Já vím," odvětil po chvíli Nathanael a konečně se na něj podíval, „dva dny, se ve mně pere, má mafiánská čest, s láskou k ní," zasyčel a postavil se. Otočil se k oknu a několik vteřin se ani nehnul. „a co myslíš, že nakonec zvítězilo, kruci?!"

 Leon přikývl. Bylo mu to jasné. Ale také věděl, že tím rozhodnutím, ohrožuje hlavně svůj život. Nikdy nemohl vědět, jak konfrontace s Condellem skončí. 

Hlavně potřeboval oběť. Musí jim předhodit něčí smrt, aby ukázal, kdo má navrch. 

Bylo to pro něj těžké. On nesměl ztratit svou tvář. Nesměl ztratit respekt, v očích nepřátel, a kdyby neudělal nic, jistě by se to stalo. 

Však Condello počítal jistě s tím, že ji přinejmenším odvrhne. Že když ji nemá on, nebude ji mít také.