Nathanael chytl Amandiny nohy, a hodil si je na ramena. Chtěl být co nejhlouběji v ní. Až po kořen. Co jen to je možné. 

Pak surově přirazil, a začal se zuřivě pohybovat.

 Však i on, se cítil jak před zhroucením. Vše co jí dělal, ho tak vzrušovalo, a ještě více, její reakce.

 Ano, vzrušovalo ho ji trápit. Slastně týrat. Ale měl vše, pod plnou kontrolou. Znal své, a již i její hranice. A přes ty, by nikdy nešel. 

Přeci to velké vzrušení, které oba z toho pociťovali, pramenilo z toho, že po sobě toužili. Že se milovali a chtěli. Jinak by to nikdy, nemohlo být takové. Nikdy. 

Jeho srdce bušilo stále jako o závod. Ještě zvečera, by ho ani nenapadlo, že to nakonec dopadne takhle. Překvapila ho. A překvapovala ho zas a znova.

 Chtěla ho. Toužila po něm. To poznal. A hlavou mu proletěla myšlenka, že by ho snad, i začínala milovat.

 To on, ji miloval již dlouho, a proto také, jeho neukojitelná touha po ní, byla tak veliká. Nemohl se jí nabažit. 

Přirážel jak šílený, ale věděl, že dnes, již bude mít dost. Když ucítil, že se pomalu blíží jeho vyvrcholení, na chvíli přestal, a převalil si ji na sebe.

 „Můžeš si mě osedlat, zlatíčko." Dostal ze sebe, když se na něj posadila.

 Chytil ji za zadeček, a Amanda, se začala ihned pohybovat. 

Vzrušeně sledoval její pohupující se prsa, a její vášní, zkřivenou tvář. 

Po chvíli vykřikli oba současně, a Amanda se zhroutila na jeho tělo. Objal ji svými pažemi a schoval tvář, do jejích vlasů.

 „Miluji tě, Amando." Zašeptal. 

Cítil, jak se zachvěla. Zvedla hlavu, a podívala se mu do tváře. 

„Já..." zašeptala, a měla tendenci sklopit zrak. Nadzdvihl ji ale bradu prstem. Povytáhl obočí.

 „Ty?" řekl a nespustil z ní zrak. Srdce mu bušilo jako splašené, ale nechtěl ji vyplašit.

 „Já..., myslím..." polkla, „myslím, Nathaniely, že jsem se také zamilovala." Vydechla to, a celá zrudla.

 Ve tváři mu zacukalo. Najednou měl pocit, že mu srdce, snad vyskočí z hrudi. Zalapal po dechu.

 „Bože, zlatíčko," zašeptal do jejích úst, „ani nevíš, jak jsem šťastný." Přivinul si ji do náručí a několik dlouhých minut, jen tak leželi v objetí, toho druhého. 

„Co bys řekla, na společnou koupel ve vířivce?" řekl po chvíli, „ale jenom koupel, zlatíčko. Dnes, již máš dost. I když je toho hodně, co bych ještě rád s tebou dělal." Usmál se a cvrnknul ji do nosu. 

„A co?" zavrněla Amanda provokativně.

 Překvapeně povytáhl obočí. A pak se zatvářil zamyšleně.

 „Třeba si tě vzít zezadu? Přivážu tě k posteli zlatíčko, a budu tě šukat tak dlouho, dokud se neuděláš. A chci tě i do toho tvého roztomilého zadečku." Mrkl na ni, a čekal na její reakci.

 Amanda znovu zrudla, jako rajské jablko. 

„Ode dneška, již žádný stud, zlatíčko," po tváři mu přelétl úsměv, „věř, že se ti to bude líbit. Až tě budu šukat do zadečku, roztříštíš se na milión kousků. Věř mi."