Nathanael ji pomalu svlékal. Díval se jí do očí a přitom se dotýkal jejího těla tak, že se mu třásla pod rukama. 

Neříkal nic. Jen ji hltal svým pohledem. Líbilo se mu, jak je Amanda nesvá, ale cítil, jak se třese vzrušením.

 Když pomalu stáhl poslední kousek jejího oblečení, rudé kalhotky, oba vydechly nahromaděný vzduch z plic.

 Stále mlčel. I když jeho dech, již dávno prozradil, jeho rozpoložení. Pak si pomalu stáhla župan ze svých zad. Díval se jí přitom do očí. 

Hltala ho pohledem. Pootevřela ústa vzrušením, když její zrak spočinul na jeho hrudi, a po té, na jeho vzrušeném mužství. 

Jemně přejel rukou od jejího krku, přes její břicho, až po její štěrbinku. Zhluboka se nadechla, když ji tam začal prsty jemně hladit. Vsunul do ní špičku svého prstu. 

„Jsi tak vlhká," zapředl spokojeně, „jsi připravená, zlatíčko. Toužíš po mně."

 Pak se ještě sklonil, a zakroužil po jejím přirození, svými ústy. 

Její vůně a chuť, ho již připravila o veškeré sebeovládání. Chtěl ji. Toužil po ní, tak, až z toho šílel. 

Klekl si mezi její nohy. Amanda zalapala po dechu, když spatřila, jeho penis. Znovu dostala strach, že něco tak obrovského, nemůže nikdy pojmout. 

„Nathaniely," zašeptala vystrašeně, „jsi si jistý?" vykoktala.

Nahlas se zasmál. Prostě nedokázal odolat. Vždyť byla tak sladká a nevinná. A jeho. Jenom jeho.

 „Jsem si jistý, Amando," zabručel, „jsem možná trochu větší, zlatíčko. Ale neměj strach. Tvé tělo, se mi přizpůsobí. Najdeme společnou řeč. Věř mi." 

Políbil ji ještě na ústa, a drobnými polibky, zlíbal její tělo. Od jejích úst, až po konečky prstů, na nohou. 

Nedokázal se jí nabažit. Stále sám sobě oddaloval tu chvíli, než do ní vstoupí. Ten okamžik, na který již tak dlouho čekal. 

Ta trýznivá slast očekávání, přinášela i jemu, neskutečné pocity. Celý se třásl a sotva popadal dech. Jeho penis, již byl napumpován k prasknutí. 

Ještě nikdy se mu nestalo, aby se cítil tak, jako nyní. Bylo to přímo nadpozemské. 

Pak se konečně sklonil nad její tělo.

 „Teď si tě vezmu, zlatíčko. Dáš mi to..., co je jen, a jen moje." 

Navedl špičku svého žaludu, do jejího klína. Zachvěla se a vydechla. 

„Neboj se, zlatíčko. Možná v první chvíli, ucítíš bolest, ta ale pomine. Věř mi. Pak už budeš moje!" Poslední slova, zanikla ve výkřiku obou dvou, když zprudka přirazil.

 Na moment se zastavil, než si na něj, její tělo zvyklo. Dívala se na něj s doširoka rozšířenýma očima a sotva popadala dech. 

„Teď se začnu pohybovat, zlatíčko," zašeptal vzrušeně, dívajíc se jí do očí, „ještě nejsem v tobě celý. Budu jemný, než si na mě zvykneš."

Chytil její nohy do rukou, a začal se v pomalém rytmu pohybovat. Neustále sledoval její reakci. Měnila se. Od prvotního vyděšeného výrazu, přes strach a obavy, a nyní, již její oči ztmavly touhou. Třásla se vzrušením, a dokonce mu, začala svou pánví, vycházet vstříc. 

„Jsi šikovná," dostal ze sebe vzrušeně, „věděl jsem to. Věděl jsem, že jsi stvořená pro mě. Již jsem v tobě celý, Amando." Její jméno, již vykřikl, a začal se pohybovat rychleji a rychleji.

 Konečně byla jeho. Úplně se ztratil. Přestal se ovládat. Přirážel a zároveň ji líbal všude, kam dosáhl, jako zběsilý. 

Tak moc toužil po tom, si ji označit. Aby každý věděl, že je jeho. Že byla jeho. 

Přisál se na její krk, a jemně stiskl její kůži, mezi svými zuby. Amanda vzrušeně zvrátila hlavu. Cítil, že přichází její vyvrcholení. 

„Tak je to správně, zlatíčko. Přivedu nás na vrchol, oba společně."

 Ještě několikrát mocně přirazil, a vzápětí se pokojem, a snad celým domem, rozezněl jejich společný výkřik.