„Doufám, že vaše zkušené oko, je spokojeno s tím, co vidí." Řekl Nicholas pichlavým tónem, stojíc nad ní, v celé své mužné kráse. 

„Jste překrásný, lorde Nicholasi," dostala ze sebe Avery, „Jen by mne zajímalo, jak jste přišel na to, že jsem zkušená?" 

„Lehké děvy se prezentují, přesně jako vy. Cudná dívka, by se mi nikdy sama nenabídla." 

„Máte snad hodně zkušeností s lehkými děvami, že tak snadno soudíte?" Zamrkala na něj, s lehce nakloněnou hlavou, dávajíc mu tím najevo, že ji z míry nevyvede. 

„Ne zřejmě tolik, kolik vy, lady Avery. Obávám se, že lehké děvy nejsou mým šálkem čaje. Ovšem pro jednou učiním výjimku." 

„Tím chcete říci, že se stávám vaší oficiální milenkou?"

 „Ano! Ale nic víc, aby bylo mezi námi jasno. Nehodlám se ve svém domě skrývat. Ale svůj odpor k vám, také ne." 

„Nic jiného, jsem ani nečekala," přikývla s bušícím srdcem, „ovšem při milování, se ho budete snažit dusit, předpokládám?"

 Nicholas pevně semkl rty. Zakroužil v jejím obličeji a pak znovu přehlédl její tělo. Měl by zmizet, jak mu velela jeho čest. Měl by vzít nohy na ramena, protože tato žena, zdála se mu jako kudlanka nábožná. Ukousne mu hlavu, a pak ji s chutí vyplivne, jako všechny ženy, které znal. Stále tu ale bylo něco, co ho nutilo zůstat. A nebyl to jen jeho penis naběhlý k prasknutí. Bylo to něco víc, co nedokázal definovat. Jakýsi neznámí a zvláštní pocit touhy, který ještě nepoznal.

 „Budu se snažit." Vydechl a vzápětí ji zalehl svým tělem. Bez varování a bez otázek, se nad ní vzepřel na pažích a zahleděl se do jejího obličeje. „Tu oběť asi podstoupím. A myslím, že to zvládnu." Zašeptal, a pak se vrhl na její ústa.

 Avery ho chytla okolo krku a přitáhla si ho blíž. Drtil její rty jako šílený. Vloupal se jazykem do jejích úst, a když se jejich jazyky utkali ve vášnivém boji, oba zasténali. 

Avery téměř vytryskli slzy do očí. Konečně se zase milovala se svým mužem. I když si ji nepamatoval. Byla ale rozhodnuta učinit cokoliv, aby mu pomohla si vzpomenout. I kdyby to znamenalo její ponížení. Jeho odpor a ledový postoj. I kdyby měla bojovat s jeho nenávistí a opovržlivým chováním k její osobě, nedovolí, aby toto milování, bylo tím posledním. Nedovolí, aby si nevzpomněl, jak moc ji miluje.

 Bude jeho milenkou. Jeho opovrhovanou konkubínou, a bude doufat, že se krůček po krůčku, dopracuje k jeho srdci a mysli. 

„Ach můj bože, jsi tak sladká." Zašeptal a začal zasypávat polibky celé její tělo. Od hlavy, až po konečky prstů na nohou. „Potřebuji tě ochutnat." Vydechl, když stanul ústy v jejím rozkroku.

 Avery automaticky roztáhla své nohy, což se setkalo s jeho souhlasným a spokojeným zamručením. Na nic víc už nečekal. Zabořil svůj obličej do jejího klína a nasál její vůni. 

„Voníš jako levandule," zasténal a začal ústy kroužit v jejím rozkroku, „A chutnáš jako mana nebeská," mazlil se s její mušličkou vášnivě, a s takovou touhou, že se Avery neubránila hlasitému sténání, „Můj bože..., jako bych tě už snad někdy ochutnal." Pak se znovu vyhoupl nad ní, a bez varování se s ní spojil. Jedním mocným trhnutím pánve, spojil oba dva, v jednu spojenou nádobu.

 Oba vykřikli současně, když se jako na povel, začal zuřivě pohybovat. Byl hladový. Neukojený. Téměř zoufalý potřebou. Ale i nesmírnou touhou, právě po této ženě. 

Za chvíli se tudíž dostavil jejich vzájemný orgasmus. Když Avery vykřikla v návalu vyvrcholení, za chvíli ji Nicholas následoval, s mohutným výkřikem. Svalil se na její tělo a chvíli se snažil popadnout dech. Na moment se skulil vedle ní, ale tušil, že ještě není konec. Za několik chvil, ji chtěl zas. 

„Ach Nicholasi." usmála se Avery a pohladila jeho vypracované břicho. Byl znovu připraven k milování. Jen se spokojeně usmál. 

„Dlouho jsem nebyl se žádnou ženou," řekl zcela upřímně, „Tudíž se obávám..." 

„Já také ne. Také jsem dlouho..." zašeptala, ale další slova udusili jeho polibky. Vzal si ji zas. A pak ještě několikrát. 

A teprve když oba zcela vyčerpaní, leželi vedle sebe, Avery s hlavou položenou na jeho hrudi, a on ji jednou rukou objímal, se po dlouhé době cítila šťastná. Alespoň na okamžik. Uvěřila totiž, že má naději. 

Nikdy by se přeci nemiloval s žádnou ženou tak vášnivě, a s takovou mocnou touhou, kdyby k ní alespoň v podvědomí, něco necítil. Bylo to jako kdysi.

Nemusel dusit svůj odpor k ní. Když se milovali, žádný necítil, to poznala. A uvědomila si, že si ani Nicholas v návalu vášně nedával pozor. Milovali se čtyřikrát za sebou a pokaždé do ní vyronil své semeno. A ona zatoužila, aby se ujalo.