Nicholas něžně, jakoby se bál, aby se mu nerozpustila v rukách, položil Avery na vydělanou kůži na zemi. Zalehl ji svým tělem tak, že se vzpíral na pažích, aby ji netížila jeho váha a díval se do její vzrušené tváře.

 Nemohl se nabažit pocitu, že po něm opravdu touží. Nemohl se vynadívat vzrušení v její tváři. Drobnými polibky začal zasypávat její tělo, a při každém se lehce zachvěl. Její vášnivá odpověď na jeho doteky, v něm totiž vzbuzovala téměř neskonalý pocit štěstí. 

Ještě nikdy nedržel ve svém náručí ženu, kterou by tak moc chtěl. A která by chtěla jeho. Nebyl sice panic, ale připadalo mu, že je na tom stejně jako ona. 

O panenství přišel už ve svých čtrnácti letech, když ho jeho otec poslal na jeho kavalírskou cestu. Což byla vlastně cesta za poznáním, na jednu z prestižních univerzit. Účelem bylo, z chlapce učinit muže. Osvojoval své rytířské ctnosti a znalosti z různých oborů a vybrané společenské chování. Zdokonaloval jízdu na koni, šerm a znalost cizích jazyků. A nedílnou součástí oné cesty, bylo i získávání sexuálních zkušeností. 

Po čtyřech letech, měl se na své panství vrátit jako zralý muž. Získal tedy právě zde, mnoho sexuálních zkušeností, které ovšem nebyli o ničem jiném, jak o ukojení jeho potřeb. 

Když se ve svých osmnácti letech vrátil zpět, musel se oženit s Elisou. Ženou, kterou nemiloval, a která odmítala veškerý tělesný kontakt. Svolila jen k jednomu, a ještě teď měl husí kůži z toho, když si na to vzpomněl. 

Ležela tehdy na posteli zcela bez hnutí, a bez známek vzrušení. Jen čekala, až udělá svou práci. Cítil se tenkrát jako plemenný býk. Kdyby tak netoužil po dědici, nikdy by si ji nevzal. A jelikož jeho rod ctil věrnost a svátost manželskou, byl jí věrný. I přesto, že s ním už nikdy nespala.

A když si po té, vzal Naomi, nikdy jí nepodlehl. Učinil tak vlastně kvůli tehdy dvouleté Chloe. Podstoupil tu oběť, i když věděl, že ho jeho čest, zase odsoudí k celibátu. Který dodržoval dlouhých pět let. Do té doby, než mu s Naomi došla trpělivost a uvěřil v její nevěry. 

Tehdy teprve, poprvé před třemi lety, navštívil veřejný dům. Jenže nikdy za celou dobu co byl živ, nezažil to, co nyní prožíval s Avery. Milování. 

Nikdy se nemiloval se ženou, která by ho chtěla. Nikdy po žádné tak netoužil. A nikdy s takovou, kterou by miloval. 

Jeho ústa se náhle zastavila pár milimetrů nad její kůží. Nevěřícně zamrkal, když si uvědomil, co mu právě přišlo na mysl. Miloval ji. Zamiloval se do ní, a byl si tím jistý. 

„Můj bože, Avery." Zašeptal, když jeho ústa, po dlouhém putování po jejím těle, spočinula v jejím klíně.

Na moment se zarazila, nad onou intimitou, ale hned vzápětí se uvolnila. A když ji políbil mezi nohy a začal kroužit ústy v jejím rozkroku, nabídla se mu. Jakoby instinktivně věděla, že je to tak správně. 

„Jsi tak sladká, zlatíčko," vydechl do jejího rozkroku, „a vlhká. Připravená. Pro mě." Vzhlédl k ní, a když k němu natáhla toužebně své ruce, už neváhal.

 „Vezmi se mě, Nicholasi. Prosím."

 Vyhoupl se nad ní. Jemně kolenem roztáhl její nohy a uvelebil se mezi nimi. Pohled na její touhu a vzrušení, v něm vyvolával tak nepředstavitelný pocit, že ho ani nedokázal popsat. 

„Budu se snažit, aby to bolelo co nejméně." Zašeptal, klečíc mezi jejíma nohama, s mužstvím, připravenému ke spojení.