Uběhli tři dny a Avery se za tu dobu s Chloe tak sblížila, že se nemohla dočkat dalšího dne, kdy opět bude tuto nevšední dívku poznávat. Zamilovala si ji. A Chloe jistě i ji. 

Zjistila, že dívka je bystrá a chytrá. Vnímavá a zvídavá, a v mnohém jí připomínala sebe v jejích letech. Na svůj věk byla i velmi vyspělá, a to nejen po fyzické stránce. 

Bylo znát, že matku ztratila tak záhy, a Naomi ji evidentně matkou nikdy nebyla. Vlastně Naomi Chloe, přímo nesnášela a nezapomněla ji kolikrát naznačit, že krásou právě neoplývá. Avery byla však jiného názoru. Už nyní, z ní rostla krásná žena. 

Dle přání lorda Nicholase, měla svou výuku zaměřit na četbu, pravidla etikety, normy chování ve společnosti, latinu a sexuální výchovu. Odkývala lordu Nicholasovi všechno, i když právě o sexuální výchově toho věděla možná tolik, co ona.

 Chloe ale byla zvídavá, a bylo znát, že jí jakýsi ženský element chybí. Zasypávala Avery otázky všeho druhu tak, až jí šla hlava kolem. Aby tedy učinila nějaký řád, rozhodla se každý den vyučovat jiný předmět. Na další den, přicházela právě ona sexuální výchova. 

Už nyní, měla ale Avery obavy. Sama byla nezkušená a panna. Od jejích deseti let, ji vychovával o deset let starší bratr Christian, a kromě kuchařky a jednoho sloužícího, nepoznala dlouhá léta nikoho. 

To ovšem znamenalo značně omezený pohled právě na tuto oblast. Ještě nyní měla v živé paměti, když ve svých jedenácti letech přiběhla za svým bratrem, že umírá. Dostala tehdy poprvé svou periodu a myslela si, že to je její konec. Christian sice zbledl, a v první moment mu došla slova, a nikdy ho neviděla tak rudého, ale zachoval se jako pravý muž. Posadil si ji naproti sobě, a vysvětlil ji vše po svém. Ještě teď ji v hlavě zněla jeho slova, a hodlala je použít. Však to bylo také jediné, co o tom mohla říci. 

Vraceli se právě s Chloe ze zahrady, aby se převlékli k večeři, když procházeli kolem lordovy pracovny. Avery měla nutkání nakouknout, ale neodvážila se. 

Měla pocit, že lord za celé tři dny, snad nevyšel z pokoje. Neustále pracoval. Několikrát se přistihla, jak se v zahradě upřeně dívá do jeho okna, a když se jejích pohledy setkali, zrudla jako rajské jablko. 

Líbilo se jí, když ho viděla k večeru v salónu, s Chloe hrát šachy nebo dámu. Dokonce jí předčítal a bylo vidět, že ho Chloe opravdu miluje. A on jí. 

Přistihla se i při tom, že je ráda, že se stále z panství nevzdálil. Slyšela přeci, že v Londýně v nevěstincích, tráví téměř každou noc. A k jejímu překvapení, se jí ona představa den ode dne, příčila čím dál více. 

Dokonce na něj myslela, když uléhala do postele. A když se náhodou setkali u večeře, nedokázala se soustředit na jídlo. Byla nervózní v jeho přítomnosti, a nevěděla proč. Žádný muž, na ni nikdy tak nepůsobil. A že se o ni ucházelo již několik urozených mužů. 

„Slečno Farchildová?" ozval se lordův hlas za jejími zády, až sebou trhla. 

„Ano, lorde Nicholasi?" Lord stál v otevřených dveřích své pracovny a Chloe se mu právě vrhla do náručí. 

„Rád bych vás zítra navštívil při vyučování. Neberte to zle, jen bych rád viděl, jaké moje dcera dělá pokroky. Co zítra vyučujete?" Avery se podlomila kolena, a na sucho polkla. Kdyby nedržel v náručí Chloe, snad by i poprvé v životě zalhala. 

„Zí.., zítra?" téměř ji přeskočil hlas, „Jste..., jste si jistý, že..., že..., máte zítra čas?" vypadlo z ní. Jeho mírně pozdvižené obočí, a pobavený výraz ve tváři, nemohl ji ujít. 

„Jsem si jistý, slečno Farchildová. Takže..., co vyučujete?" 

„Sexuální výchovu, tatínku." Přispěchala Chloe s odpovědí, a Avery polilo horko. 

„No..., vla..., vlastně jsem si myslela, že bychom mohli změnit..." 

„Ne! Kvůli mně si v žádném případě, nedělejte starosti. Docela rád, se od vás něco přiučím, slečno Farchildová." Zamrkal a Avery pochopila, že se dobře baví. 

Zamračila se. Nejraději by toho samolibého chlapa něčím praštila po hlavě.