Později odpoledne, se Caleb vrátil. Pak Variol uslyšela hukot sprchy, a když vyšel ze svého pokoje, v riflích a bílém tričku, které se lepilo na jeho vypracovanou hruď, málem nahlas vydechla.

 Vážně to byl tip muže, o kterém si myslela, že by ji nikdy nepřitahoval, jenže nedokázala z něho spustit zrak. Vlasy měl ještě mokré, a do čela mu spadl jeden pramínek vlasů, když se na ni podíval.

 Variol polkla. Její nervozita se ještě vystupňovala s vědomím, že ho potřebovala o něco požádat. Uvědomila si totiž, že se blíží její dny. 

„Můžu..., můžu vás o něco poprosit?" Zašeptala a sklopila zrak, když do ní zabodl ty zatraceně temně hnědé a pronikavé oči. 

„Jistě." Zabrblal a povytáhl obočí.

 „Já..., potřebovala bych totiž..., jisté ženské hygienické potřeby." Vydechla a zrudla jak rajské jablko. 

„A co používáš?" Řekl Caleb klidně, a vytáhl svůj mobil. Něco do něj naťukal a pak znovu povytáhl obočí v otázce, „Tampóny, vložky, nebo kalíšky?" Pokynul ji hlavou a pak si povzdechl, když spatřil, jak zčervenala. S touhle ženskou, to vážně nebude jednoduché, pomyslel si a znovu v duchu proklel Bruno Jamese.

 „Potřebuji to napsat klukům, aby to koupili. Než totiž pro ně do města dorazím, budou mít v obchodě zavřeno." Zamával ji mobilem před obličejem.

 „Vy..., budete to psát klukům?" Vydechla vyděšeně.

 „No a?!" Zamračil se na ni. Už mu vážně docházela trpělivost. „Myslíš, že nevědí, co znamená menstruace?!" Založil si ruce na prsou, „A být tebou, bych si pospíšil, aby to stihli. Zavírají tam za deset minut!" 

„Tampóny!" Vykřikla a sklopila hlavu. Caleb nacvakal do mobilu zprávu a pak se na Variol podíval. 

„Dbám na to, aby byli kluci do života řádně připravený," řekl, jakoby ji chtěl uklidnit, „aby v životě netápali, tak jako já. Sexuální výchovou, samozřejmě počínaje." 

„Vy..." odvážila se Variol, „tápal jste? Neměl jste snad nikoho..."

 „Ne, neměl. Byl jsem mladší, než je Lucas, když jsem se ocitl na ulici, bez prostředků, bez střechy nad hlavou a bez přátel. Sám a vystrašený, jako kotě. Neměl jsem co jíst, kde bydlet ani na koho se obrátit. A když se mi v pubertě zbláznily hormony, neměl jsem páru, co se vlastně děje s mým tělem," mluvil tiše, jakoby mu každé slovo vráželo klín, až do srdce, „začali mi růst chlupy na místech, o kterých jsem neměl ani tušení, že je mám. Změnil se mi hlas a zmužněl jsem. I můj penis a varlata, jakoby se náhle zbláznily a rostli si podle sebe. To mě také vystrašilo. Pak noční poluce. Probouzet se se ztopořeným penisem a ze spaní mít výron semene. Ne, princezno, v žádném případě nedovolím, aby kluci procházeli něčím takovým, jak já. A proto vědí vše. Není tabu, které bych před nimi tajil, ať se ti to princezno, zdá sebevíce alarmující, nebo nevhodné." Hodil na ni pohled skoro odsuzující a zároveň snad i zraněný.

A Variol se zastyděla. Najednou ji ho bylo tak líto, že měla chuť ho obejmout, ale jen sklopila hlavu a poděkovala.