Už se skoro rozednívalo, když si Caleb přivinul Variol do náručí. Miloval se s ní několikrát. Miloval se s ní celou noc, a kdyby nebral ohledy na to, že onu slast okusila přeci jen poprvé, vzal by si ji zas. Nemohl se jí totiž nabažit. A ona se evidentně nemohla nabažit jeho. 

Vzal si její panenství, a i když ze začátku měla strach, že ho nedokáže pojmout, ukázal jí, že je to možné. V první chvíli vykřikla bolestí, když se s ní spojil a protrhl její panenskou blánu, ale on čekal, než se mu její tělo přizpůsobí, a teprve pak, se v ní začal pohybovat.

 I pro něj, však byl tento akt, naprosto výjimečný. Přímo nadpozemský. V jeho světě, v jeho očích, srdci, i duši, stala se jeho ženou. Patřila mu, zrovna tak, jako on patřil jí.

 Zamiloval se, i když si myslel, že něco takového, u něj není možné. Myslel si, že jeho srdce ztvrdlo na kámen už dávno, a obrnilo se proti všem citům, které by ho mohli znovu zranit. A i když si to ze začátku nechtěl přiznat, zcela a bez kompromisně jí podlehl. 

Nyní ale svíral v náručí její křehké tělo, vonící po jejich milování a cítil se po dlouhé době šťastný. I ona po něm toužila. Bažila po něm. Cítil jejich spojení, a věřil, že i ona pociťuje stejný cit, jak on.

 Probudil v ní ženu, jeho ženu, která nikdy nebude patřit jinému. Za prvé, by to nikdy nedovolil, a za druhé, to bylo zcela jisté. A to z jednoho prostého důvodu, byla to totiž přímo osudová přitažlivost. Něco víc, než chtíč a touha. Bylo to spojení, které oba k sobě táhlo tak, že si prostě nemohli odolat. 

„Nikdy jsem nezažil nic krásnějšího, princezno." Zašeptal do jejích vlasů a políbil ji na čelo.

 „Ani já..." vydechla a sklopila zrak s uzarděním, protože ji došlo, že z jejích úst ono vyznání, nemá jistě takovou váhu, jako z jeho. „Měl jsi hodně žen?" Vypadlo z ní úplně samo. Ta otázka ji ležela v hlavě, již delší dobu. 

„Ano, měl, princezno," řekl upřímně, „nejsem panic. Nedržím celibát a nejsem mnich. O panictví jsem přišel, když mi bylo čtrnáct, a od té doby, žiju docela pestrým, sexuálním životem. Nicméně, je pravda, že když jsem získal kluky do péče, trochu jsem onu frekvenci omezil. Ale stále mám několik milenek, se kterými se pravidelně scházím. Potřebuji sex, princezno. Nedokáži bez něj žít," pohladil ji po vlasech a obrátil její obličej tak, aby mu viděla do tváře, „ale od té doby, co jsem tě poznal, jsem se žádnou nebyl. A nebudu. Skončilo to, princezno. Jsi moje žena a já tvůj muž. A to je pro mě zákon." Zakroužil v jejím obličeji, aby se přesvědčil, zda pochopila. Nechtěl ji nic tajit, a byl připraven ji odpovědět na vše, co bude chtít vědět. 

Svá slova, myslel do puntíku pravdivě. Na jinou ženu, už neměl ani pomyšlení. Byla jenom ona, i když věděl, že je ještě spousta otázek, které musí vyřešit. Na to ovšem nechtěl myslet zrovna teď. Budou mít jistě dostatek času, vše vyřešit. A jestli ho miluje alespoň z poloviny tak, jako on ji, pak je i vyřeší. 

S tou vírou, konečně upadl do spánku. Jenže zapomněl na jednu věc. Zapomněl, že následující den, přijede Gabriela Losnová, alias Gabi.

 I ona byla členkou onoho gangu, ze kterého se Caleb vyvázal. A když odcházel, vyvázal i ji. Byla to jeho kamarádka, známá, která by za něj byla ochotna dát život, zrovna tak, jako on. Ale nic víc.

 Žila nyní ve vedlejším městě a občas se scházeli, protože byli sobě jedinou rodinou, kterou měli. A ano, bylo pravdou, že s ní spal. Ale vlastně o nic nešlo. Nešlo o lásku, jen o chtíč a ukojení pudů, a hned na začátku se na tom domluvili.

 Měl na mysli, že přijede, a chtěl ji o Variol říci. Chtěl ji říci, že našel svou ženu, ale pro samé starosti, na to zapomněl.