Caleb se postavil u nohou postele a zadíval se na dívku, která ležela na posteli a třásla se vzrušením. Evidentně se styděla. Neměla ani ponětí o tom, co se s ní děje, a co má dělat, ale její touha a chtíč, byli silnější, než její rozpaky. 

Musel se usmát. Přímo pražila po jeho dotycích. Po jeho polibcích a vzrušoval ji. A to tak moc, že i přes svou nezkušenost a skoro řeholnické chování, se mu zcela oddala. Utvrdilo ho to v tom, že je jeho. Jeho ženou. 

Poznal, že se v ní skrývá skrytá vášeň, kterou ještě žádný muž neobjevil. A už vůbec si nedovedl představit, že by ji ten suchar Peter, přivedl do takové extáze, jako on. Ona bezpochyby potřeboval víc. Potřebovala muže, který si jí podvolí. Potřebovala cítit nezkrotnou touhu a nadvládu muže, který ji miluje, a touží po ní každičkým pórem svého těla. 

„Žádné tabu, princezno," zašeptal, „mezi námi není místo na stud. Ber si, po čem toužíš. Říkej si o to. Dožaduj se. A se stejnou vášní, se oddávej té mé."

 Znovu zčervenala pod jeho lačným pohledem. I když si myslel, že více to již ani není možné. Tak moc ho vzrušovala, její nevinnost. Její panenství, které si nyní hodlal vzít a učinit ji svou právoplatnou ženou, před tváří boží. Ano, bude první muž, který se jí dotkne. Který ji okusí. Který ji zprzní. A taky poslední.

 „Jsem tvůj muž, princezno. A ty jsi moje žena, to se prostě nadá popřít," vydechl chraplavě a odhodil osušku, která zakrývala jeho pas, „nabídni se mi." 

Tehdy Variol, snad zapomněla dýchat. Skoro nevěřícně se dívala mezi jeho nohy. Bylo jisté, že pánské přirození, vidí naživo poprvé v životě.

 Zalapala po dechu a roztřásla se ještě více. Představovala si jeho velikost, ale předčilo to její očekávání. Skoro dostala strach, že něco takového nemůže prostě nikdy pojmout. Ale její tělo, jakoby si opět dělalo, co chce. Všechen stud, ji najednou opustil. 

Dívala se na jeho penis, pod jehož žaludem se leskl piercing, v podobě dvou stříbrných pecek a její nohy se sami rozevřeli, jako by ho zvala dál.

 Spokojeně se usmál. Ještě chvíli si ji bezostyšně prohlížel a pak přiklekl k jejím nohám. Vzepřel se na pažích a konečně začal zlíbávat její tělo. Kousek po kousku. Od jejích úst, až k prstům na nohou.

 Pomalinku, téměř mučivě se mazlil s jejím tělem, jakoby její každičký kousek, téměř uctíval. Jeho ruce, ústa i jazyk, byli najednou všude. 

A Variol už ztratila poslední zbytky rozpaků. Vzpínala se k němu. Vzdychala a každý dotyk jeho jazyka na těle, bylo pro ni takové slastné mučení, že si to ani nedovedla představit. 

A když roztáhl její nohy a přiložil svá ústa k jejímu přirození, vykřikla. Ale nesnažila se mu zabránit. I když ještě před pár hodinami, by ji něco takového ani na mysl nepřišlo, jak by se styděla, nyní ještě více roztáhla nohy, aby mu to usnadnila. 

Něco tak nadpozemského a slastného, si nedovedla představit, ani ve svých nejdivočejších snech. Křičela a vzdychala, pod jeho počínáním. A když se piercingem na svém jazyku začal otírat o její klitoris, málem explodovala. Chytla ho za vlasy a přidržela si jeho hlavu. A držela ho tak křečovitě, dokud ji nepřivedl k vrcholu.

 Caleb jen lehce zvedl hlavu, aby se jí podíval do tváře. Na obličeji se mu usadil spokojený a obdivný úsměv. Líbilo se mu, že se nestyděla si vzít, co chtěla. A když se na něj podívala dolů, znovu zčervenala. 

Musel se usmát. Zřejmě ji onen pohled, kdy klečel mezi jejíma nohama, a vzhlížel k ní, s oslintaným obličejem, přivodil stud. Jenže nebylo proč. Nebyl přeci důvod, protože vše, co se děje v jejich posteli, bylo přesně, jak má být. 

„Celebe..." Zašeptala vzrušeně třesoucím hlasem a vztáhla k němu ruce. V okamžiku ji zakryl svým tělem a políbil ji na ústa. 

„Teď si tě vezmu, princezno," vydechl mezi její rty, „vezmu si tvé panenství a staneš se mojí ženou."