Ale Diana, se nehodlala jen tak vzdát. Byla tak nešťastná z oné situace, že ji ani na chvíli, nepřišla na mysl možnost, že by vše mohlo být zcela jinak. Rozeběhla se ke stájím. Chtěla od Olivera radu, za každou cenu. 

„Olivere," vykřikla, když otevřela vrata stáje a vstoupila dovnitř, „musíš mi poradit. Proč jsi utekl, přivedla jsem tě snad do rozpaků?"

 Oliver se otočil, a podíval se na ní překvapeným pohledem. 

„Do rozpaků? Mě?" udiveně povytáhl obočí. 

Neměl ani ponětí o čem mluví, ale vždy, ji rád viděl. Oblíbil si ji, jako kdyby to byla jeho sestra. Stejně ztracená, jako on. Sirotek, bez rodičů, kterého se ujal samotný král, a který ještě k tomu po té zjistil, že mu imponují muži. 

„No samozřejmě," vydechla zadýchaně Diana, „potřebuji radu, Olivere. A ty mi ji musíš dát. Prosím." Zasténala zoufale. 

„Tak fajn," povzdechl si a změřil si ji zkoumavým pohledem. Zdála se mu poslední dobou nesvá, ale zřejmě to bylo o mnoho vážnější, než si myslel, „co potřebuješ vědět?"

 „Potřebuji radu, jak uspokojit muže."

 Oliver zalapal po dechu. Nechápal její otázku. A už vůbec ne, proč s tím jde zrovna za ním. Ona, králova vyvolená. 

Již ptáci na střeše si štěbetali o tom, že je král zcela okouzlen její krásou. A že se s ní spojil. Již to, byl velký krok, pro samotného pána pekel. 

„Nechápu, proč zrovna já, ti mám odpovědět na něco takového, ale budiž," povzdechl si, „máš na mysli snad něco konkrétního?"

 „No, já..." koktala Diana, „jsi muž. Víš jistě tedy, co mají muži rádi, Olivere." Podívala se na něj zoufale.

 „Ale..., já mám pocit, že se pán s tebou spojil," zamračil se, „nelíbilo se ti to snad?"

 „Ach ano! Líbilo a moc. On je..., je..., „zalapala po dechu, „obrovský," naznačila rukama velikost, nad kterou se i Oliver musel pozastavit. 

„Kruci!" začal se smát Oliver a mrkl na ní, „je to sakra kus chlapa, ale takhle?" Zarazil se, když si všiml, že jí do smíchu není. 

„On mě nechce," zašeptala plačky, „zřejmě se mu to se mnou nelíbilo." 

„Dobrá. Dobrá..." vydechl Oliver konejšivě, aby zastavil její příval slz, „myslím, že se mýlíš, ale ptej se!" Opatrně se rozhlédl kolem. Byl by nerad, kdyby je pán poslouchal, a netušil, že tomu právě tak je.

 Daren stál v přítmí zahrady na druhém konci hradu a srdce mu bušilo jako splašené. Slyšel samozřejmě vše, a vůbec se mu to nezamlouvalo. 

„No..., já..., slyšela jsem...,že ženy uspokojují muže svými ústy. A že muži to mají rádi." Vychrlila ze sebe Diana statečně a sklopila zrak.

 „Uf," odfrkl si překvapeně Oliver, „mno..., asi máš pravdu. To se mužům líbí, ale..." 

„No právě!" zavýskla Diana, „ukaž mi to!"

 „Jak..., jak to myslíš, ukaž mi to?!" Oliver vyděšeně vytřeštil oči, a o krok ustoupil, „to nejde! Něco takového..." pomalu mu přeskočil hlas, když si něco takového představil. Jeho pán, by mu jistě zakroutil krkem. 

„Tak..., tak mi aspoň řekni, jak se to dělá? Prosím?!"

 Oliver na moment zaváhal, ale její zoufalý výraz, mu rval srdce. „Tak fajn!" vydechl po chvíli.

 A v ten moment, se i Darenovi znovu rozbušilo srdce jako na poplach. Žíla na čele, se mu rozbušila jako zběsilá. 

Vztekle praštil pěstí do stromu, až ten se vyvrátil i s kořeny. Poprvé v životě nevěděl, co má dělat.