Jdi na obsah Jdi na menu
 


SRDCE NAD PROPASTÍ 79 ČÁST

Nicholas si vášnivě přivinul Isabelu do náručí. Strhl z ní, její župan, a nechal ho spadnout do vody.

 Přitáhl si jí do klína, vrhl se na její ústa, a vloupal se do nich jazykem. 

Tiskli se jeden k druhému, a pomalu zoufale, se snažily vpít, do toho druhého. Jejich jazyky, spolu bojovali tak náruživě, že to vypadalo, jakoby toužili, toho druhého pohltit. 

Nicholas nadzdvihl Isabelin zadeček, a pomohl jí dosednout, na jeho penis. Oba vykřikli současně.

 Isabela se začala pomalu pohybovat, a Nicholas ji tiskl tak, jakoby doufal, že se snad jeho penis, probojuje až na dno, její duše. 

Svými ústy, tlumili vzdychání, a sténání, toho druhého. Potřebovali se. Potřebovali se tak moc, že měli pocit, že více, již to ani nejde. 

Všechen ten nahromaděný smutek, touha, a vášeň, nastřádaný za půl roku, tryskal z nich, jak vodopád.

 Nicholasův jazyk, kroužil hluboko, v jejích ústech. Jejich zuby, o sebe naráželi, a chvílemi to vypadalo, jakoby se Nicholas toužil probojovat, až k jejím mandlím. 

Jejich orgasmus, dostavil se vzápětí. Bylo to tak intenzivní, že jejich výkřiky, odráželi se od stěn pokoje. 

Ještě dlouho, sotva popadajíc dech, se k sobě tiskli, a nedokázali se od sebe odpoutat. Zhluboka oddychovali do tváře toho druhého. 

„Isabelo," zašeptal, a jeho tvář zvážněla, „to co k tobě cítím, je snad skoro posedlost. Miluji tě tak, že bez tebe za živa umírám. Ta prázdnota, kterou dokážeš zaplnit jen ty, je zničující." Polkl a zakroužil v jejím obličeji. 

Musel se jí na to zeptat. Musel, i když se tak bál odpovědi. I když věděl, že on, to nedokáže jinak. Byl otrokem své touhy. Svých vášní, které nedokázal ovládat. Jen se bál, jestli i ona, touží po tomtéž. 

„Lásko, mám strach, jestli to, co ti dokáži poskytnout, ti stačí. Jestli se ti nepříčí, a neprotiví představa toho, co ti nabízím."

 Isabela se na něj nechápavě podívala. Vůbec nevěděla, o čem mluví. 

„Nechápu, Nicholasi. Vůbec nevím, co máš proboha na mysli?" vydechla zděšeně. Však se na ní díval, skoro zoufale. 

„Miláčku, jsem už takový. Nedokáži se změnit. Jsem Dominant, a to nikdy nezměním. Toužím po tom, tě vlastnit. Svázat. Připoutat. Sladce týrat. Proboha Isabelo, toužím po tom, tě trestat," do očí, mu znovu vstoupili slzy, „bojím se, že to není to, co potřebuješ." Vydechl jí do tváře. 

Držel ve svých dlaních její obličej a hltal ji pohledem. Ruce se mu lehce třásli, ale nedokázal to ovládnout.

 Isabela překvapeně zalapala po dechu. Nikdy by ji nenapadlo, že zrovna o něčem takovém, bude pochybovat. Že se bude bát, jestli se jí to líbí, a zda jí dává to, po čem prahne její srdce.

 „Nicholasi..., cožpak to nevidíš?" zašeptala, „cožpak necítíš, jak moc, po tobě toužím? Bože..., miluji všechno, co děláš. Miluji tě takového, jaký jsi. I s tou tvojí zatracenou dominancí. I s tou tvojí nadřazeností a převahou." Pohladila ho po tváři.

 Díval se na ni, a ztěžka oddychoval.

 „Miluji to, Nicholasi. Líbí se mi to. Zbožňuji to. Již jen proto, že vím, že mi nikdy neublížíš. Přeci to tak moc, vzrušuje i mě, ne jen tebe. Líbí se mi, když mě trestáš, proboha. Miluji, když mi naplácáš. To jsi nepoznal?" vykřikla skoro zoufale, a zadívala se mu zblízka do očí.

 „Kiefer, měl pravdu," vydechl náhle, „jsi pro mě, jako stvořená."

 „Kiefer?" rozšířily se Isabele oči překvapením, „on ví..., on ví..., co se mnou děláš?" Nedokázala se ubránit tomu, aby zčervenala. 

„Samozřejmě, lásko. Kiefer je jediný, který o mně ví vše. A já o něm. Musím mít člověka, na kterého se můžu stoprocentně spolehnout, Isabelo. Je to nezbytné. Je to přímo nutné, pro naše přežití. Proto všechna tajemství, tabu, i intimnosti, jdou stranou. Jakékoliv zatajené tajemství, může vnést pochybnosti, a vložit nástroj pomsty, do rukou nepřítele." Usmál se na ní a pohladil ji něžně po tváři. 

„Nemusíš se stydět, miláčku," políbil ji na nos, „takže tobě se líbí, když ti naplácám?" mrkl na ni, a v očích mu zajiskřilo.

 Isabela vzrušeně polkla a přikývla. Nicholas se zhluboka zasmál. Vzal ji do náručí a vykročil ke dveřím. 

„Takže vlk se nažere, a koza zůstane celá," vydechl, „já tě potrestám, a ty dostaneš svou odměnu."

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Portrét



Archiv

Kalendář
<< květen / 2024 >>


Statistiky

Online: 4
Celkem: 202280
Měsíc: 6582
Den: 271