„Promiň, Olivie." Vydechla Sarah, když vyběhla ze dveří a hned za nimi, téměř porazila Olivii.

 Olivie překvapeně zamrkala a změřila si ji udiveným pohledem. Její oči zabloudily k zakrvácenému kapesníku. 

„Co se stalo?" skoro vykřikla, když viděla Sarahin rozrušený výraz. 

„Ale to nic!" nadechla se Sarah, když si všimla jejího pohledu, „je to jen škrábnutí, ale on..." pohodila zadýchaně rukou ke dveřím. 

„On?!" povytáhla Olivie obočí v otázce. Ale lehce ji došlo, když Sarah zuřivě přikývla, co se stalo.

 „On..., totiž..., totiž pan Mateo," vykoktala Sarah, „asi mu není dobře. Mám pocit, že nesnáší pohled na krev. Snažila jsem se mu pomoci, ale odehnal mě od sebe. Asi se cítil trapně, tak jsem..." sotva popadala dech. Na moment se odmlčela, aby se nadechla a pak jen rezignovaně svěsila ramena. 

„Ach tak." Zašeptala Olivie. Její zájem o bratra, ji potěšil. Usvědčilo ji to v tom, že stále není nic ztraceno. Že oba dva, něco cítí, jen to ještě nevědí.

„Sarah podívej," začala Olivie opatrně a posadila ji naproti sobě na pohovku, „myslím, že k tobě můžu být zcela upřímná. Však jsi také jiná. Nejsi člověk. Jsi Ajdar a jako taková, máš jistě povědomí o naší rase a o všem, co s ní souvisí." Sarah váhavě přikývla, ale evidentně nepochopila, kam tím Olivie míří. 

„Víš tedy, že vyšší vrstvě, jako my například, říká se Eagerové. A mužské populaci Eagerbloodové?" Sarah znovu nechápavě přikývla. Dívala se na Olivii jako na zjevení, ale nedokázala pochopit, proč ji to říká. Věděla přeci, kým je. Kým jsou oni, a zcela svůj úděl podřízené přijmula.

 „Samozřejmě, že..." vydechla a pak zalapala po dechu. Rozšířila oči v úžasu a zčervenala. Najednou ji to došlo. Matteo byl Eagerblood. On byl napůl vampýr, a nebylo tedy pravdou, že by se mu udělalo zle při pohledu na krev. On po ní toužil. 

Už od malička byla vychovávaná komunitou ke své podřízené roli, a jako teenagerka, si se svými vrstevnicemi představovala, jak si je nějaký Eagerblood vezme. Obdivovali ony muže, jako jisté celebrity a sexuální symboly. 

„Ach tak," zašeptala a sklopila zrak, „rozumím. Neznám sice všechny zákonitosti, co se Eagerbloodů týká, vštěpovali nám jen povinnosti Ajdarů, ale pochopila jsem." Sklonila hlavu, aby nebylo vidět, že je rudá až za ušima. 

Však něco takového, byla intimní věc. Bylo ji známo, že pro Eagerbloody, je pití krve stejně vzrušující, jako sex. Slyšela, že je to pro ně stejně vzrušující, jako samotný milostný akt. A stejně tak prý, i pro jejich partnerky. 

„Dobře. Chápu. Co mám ale dělat?" 

„Co máš dělat?!" překvapeně odpověděla Olivie a vlastně si oddychla. Ta nenávist mezi nimi a propast, která se mezi nimi vytvořila, nezdála se jí najednou tak veliká. 

Ač se Matteo snažil sebevíc, být k ní hrubý a nevrlý, jak se zdálo, její srdce to zcela nepřesvědčilo. V hloubi srdce je to k sobě táhlo, ať se bránili sebevíc. 

„Nic," odpověděla, „buď stále taková, jaká jsi." Řekla a opravdu to tak myslela. Však právě do její nespoutané duše a její divoké povahy, se před lety Matteo zamiloval.