Když se Sarah ráno vzbudila, Matteo již byl pryč. V první chvíli se úplně vyděsila, když si uvědomila, že se nachází v jeho pokoji. Dokonce v jeho posteli. 

A když si uvědomila, co se noc před tím stalo, polila ji červeň. Už jen vzpomínka na to, jak se z ní napil, přivodila ji podivné lechtání u žaludku. 

Když se ale podívala na hodiny na stěně, skoro se vyděsila. Kevin na ni již nejméně hodinu čekal na břehu laguny. 

Potichu jako myška, aby si jí nikdo nevšiml, se vytratila z domu. Bylo pondělí, a ona měla přeci volný den, tak předpokládala, že nemusí nikomu hlásit kde, a s kým bude trávit své volno.

 Jiného názoru, byl ovšem Matteo. Ráno se vytratil z pokoje brzy, aby vyřídil několik důležitých telefonátů, a když se vrátil, byla Sarah pryč. 

„Kde je Sarah?" vykřikl, když se vřítil do obývacího pokoje. Pohledy všech přítomných, se na něj udiveně obrátily. 

„Má dnes přeci volno." Odpověděla opatrně Olivie.

 „Volno?!" zaskřípal Matteo zuby a vztekle praštil pěstí do zdi, „po tom, co se včera stalo, už žádné volno mít nebude!" Měl samozřejmě na mysli výstup s Roberto Gonzalesem. Byl přesvědčen, že ještě neřekl poslední slovo, a jen tak se nebude chtít vzdát.

 „Okamžitě mi vyhledej její mobil!" Křikl na Rolanda a řítil se rovnou ke dveřím. 

„Je v Modré zátoce!" odpověděl Rolando, když si sedal vedle něho.

 Když jejich auto zastavilo na břehu zátoky, Matteovy se rozbušilo srdce, jako snad nikdy v životě. Pohled, který se mu naskytl, ho naprosto vyděsil.

 Nemohl tušit, že Sarah chvíli před tím, spatřila svého bratra stát na kraji moře a rozeběhla se k němu. A jak bylo jejím zvykem již od malička, a byl to takový jejich rituál, skočila mu do náručí a on ji povalil na zem. Otočil ji pod sebe a začal ji lechtat. 

Ovšem její smíchem podkreslené volání o pomoc, zaslechl právě Matteo. A následující okamžiky, sehráli se tak rychle, že Kevin ani Sarah nestačili ani protestovat.

 Kevin se ocitl na lopatkách. Dva muži na něm klečíc, ho pevně svírali a vzdorující se Sarah, jeden z mužů odvedl stranou. 

Pak se v Kevinově zorném poli zjevil rozzuřený Matteův obličej. Hned poznal, že je zle. Nikdy si nebral servítek a bylo jasné, že ani zajatců. 

„Chtěl jsem tě zabít," procedil skrz zuby Matteo, „ale pošlu tě za Gonzalesem, s koulema v kapsách!"

 Pokynul rukou a jeden z mužů stáhl Kevinovi kalhoty. V Matteově ruce se objevil nůž. Přiklekl a přiložil ho pod jeho přirození.

 „Vykastruju tě, ty svině!" Zasyčel a v tom se podařilo Sarah vysmeknout onomu muži. 

„Je to..., můj bratr!" křičela jako smyslů zbavená, „Matteo! Je to můj bratr!" Zalehla Kevina svým tělem a podívala se Matteovi do očí, „nechtěl mi ublížit! Je to můj bratr!" 

Vydechla úlevně, když Matteo sklonil zbraň, pokynul svým mužům a všichni poodstoupili. 

„Kurva!" vydechl Kevin a skoro mu přeskočil hlas rozčilením, když se postavil, „ten šílenec mě málem vykastroval!" Zadíval se rozzlobeně na svou sestru a natáhl si kalhoty. 

„Neříkej, že mezi vámi nic není kurva! Že tě ten cvok nemiluje?! Málem ze mě byl eunuch!" Sarah polkla a nervózně popošlápla.

 „Není," špitla, „však je ženatý a je to jen můj zaměstnavatel." 

„No jasně!" zasyčel Kevin a demonstrativně si zapnul zip na kalhotách, „a já jsem papež!"