Matteo seděl ve své kanceláři, za dlouhým stolem, opřen do své kožené židle, a naproti němu se krčilo několik mužů. Evidentně je Matteova rozzlobená nálada přinejmenším děsila. 

„Dobře, Matteo," pronesl jeden z nich a snažil se použít smířlivý tón hlasu, „přijímám tvůj návrh, že zaplatíš dluh, který u mě tvá žena udělala, ale nejedná se zrovna o malou částku." 

„To mi je kurva fuk, Gonzalesi!" změřil si ho Matteo naštvaným pohledem. Několik hodin jednání s ním, Robertem Gonzalesem, bossem mafie Destino Caso, ho již zcela vyčerpalo. 

Jeho žena, již po několikáté prohrála velkou sumu v jednom z jeho podniků a on ji jako pokaždé, do posledního peny zaplatil. Bez mrknutí oka.

 Jenže tentokrát to bylo jiné. Zora Vargasová, žena bosse mafie Mattea Rayes Castella, veřejně ponížila Roberta Gonzalese. Jeho úhlavního nepřítele a jeho hlavního obchodního partnera.

 V takovém případě, přistupovala mafie k trestu smrti. Něco takového, se v oněch kruzích neodpouštělo. Bezmilostná poprava, by měla čekat i jeho ženu. Ovšem respekt, strach z Mattea a úcta k tomu, co dokázal, přivedla Roberta Gonzalese vyjednávat. A taky strach, z jeho odezvy.

 Venku již dávno probíhala Slavnost měsíce a zábava byla v plném proudu, když teprve konečně jejich jednání dospělo ke konci. Matteo opět zaplatil Gonzalesovy horentní sumu, za svou ženu a jen jeho pověst a moc způsobila, že Gonzales více nepožadoval.

 „Fajn!" pronesl Matteo unaveně, když konečně skončili, „zvu tě Gonzalesi na slavnost. Ztvrdíme tím náš obchod." Gonzales souhlasil. Matteo věděl, že jakýkoliv druh zábavy, nikdy neodmítne.

 Jenže na slavnost přišli ve chvíli, kdy měla Sarah vystoupení. Matteo zůstal jako opařený. Vůbec netušil, že ji to Rolando schválil. Důrazně přeci nařídil, aby uklízela nádobí.

 Pevně sevřel ruce v pěst a po očku mrkl na Gonzalese. Ani on, nedokázal ze Sarah spustit zrak. Několik jeho goril stálo opodál, a Matteo tušil průšvih. 

Sarah se vlnila do rytmu samby, v kraťoučkých šortkách a tílku a všichni tleskali do rytmu. Twerking, opravdu mistrně ovládala. Její kypré a krásné pozadí, se třáslo do rytmu, a Mattea polilo horko. 

Měl chuť ji popadnout a odnést někam do bezpečí, to si ovšem nemohl dovolit. Byla jen jeho služka. Byla Ajdar, a i Gonzales to poznal. A výraz jeho tváře, se Matteovy vůbec nelíbil.

 „Chci ji!" řekl náhle Gonzales a ukázal na ni prstem, „a náš spor, stran tvé ženy, bude vyřízen."

 To už ale i Rolando poznal, že se blíží nebezpečí. Ukázal ochrance a Gonzales zaregistroval, že se něco děje.

 „Tvému požadavku, nemůžu vyhovět, Gonzalesy!" procedil skrz zuby Matteo, takovým tónem, že i on, se automaticky přikrčil. 

Nikdo z křepčících lidí si ničeho nevšiml. Ani Sarah. Stále se vlnila tak, že nejednomu muži přivodila krušné chvíle. 

Ve vzduchu byla ale cítit smrt. Dva nejvlivnější představitelé mafií, stáli proti sobě, a stačilo tak málo, a začalo peklo.