„Tak proč tedy i Zephyr neřeknete celou pravdu? Věřím, že by prohlédla." 

„To právě nemůžeme. Caecilius tvrdí, že by byla zničena možnost na to, abychom klatbu mohli nějak obejít, Miuro. Tvá sestra, se musí do mého bratra zamilovat, a milovat ho takového, jaký je." 

„Ale vždyť ona ho miluje."

 „Ne, Miuro. Je zamilovaná do představy o něm. Zatím je to jen poblouznění. Okouzlení. Které ovšem hned při prvním nezdaru, změnila v nenávist. To není láska, Miuro. Zephyr je nevyzrálé a svéhlavé dítě, a musí prohlédnout." 

„Ano, ale i když já, už nyní znám pravdu a chápu královo jednání, ona ne. A byla svědkem toho, když si nechal hned po tom, co ji ochutnal, přivézt děvku na pokoj. Ona neví, proč tomu tak je."

 „I přesto, by se nad tím neměla pozastavit, nemyslíš?" Povytáhl Conrad obočí, „Přeci král ji nic nesliboval. Není jeho vyvolenou. Nedvoří se jí. Naopak ji odmítá. A moc dobře víš, že muži svůj intimní život i před svatbou, žijí jinak, než ženy. Od ženy se žádá její nevinnost. Kdežto muž, mnohdy již v hodně raném věku, je posílán na zkušenou, aby nabyl sexuálních zkušeností. Od muže se čeká, že do manželství vstoupí vybouřený a sexuálně zkušený." Miura polkla a sklopila zrak. Conrad měl pravdu a věděla to. Takové byli zvyklosti. Mohli se zdát nespravedlivé, ale bylo to tak. 

Dívka musela být panna, jinak byla téměř bezcenná a považována za lehkou ženu. Kdežto muž, už v hodně mladém věku, je mnohdy posílán otcem na zkušenou do světa, aby si užil a vybouřil se. Nebylo ani výjimkou, že otcové svým dospívajícím synům, vydržovali konkubínu. Ani to, že bohatý šlechtic, posílal svého panoše na zkušenou do nevěstince.

Ano, dívky musely být panny. Učily se vézt domácnost, vyšívat, šít a starat se o svého manžela. A muži se učily boje s mečem, kopím, či lukem. Nabývali sexuálních zkušeností, a připravovali se na to, aby se o svou budoucí ženu, dokázali pak postarat, po všech stránkách. 

„Ach ano, máš pravdu, můj pane. Ale Zephyr je..., trochu svéhlavá a tvrdohlavá. Myslím, že to všechno je ji známo, ale její horká krev, ji nutí vždy dělat něco jiného." 

„Právě proto, potřebujeme od tebe pomoc, Miuro. Protože Caecilius věří, že ona je ta jediná, která je králi souzena. Ale pakliže selže..." pohladil ji po tváři a povzdechl si, „kletba vyřčená na popravišti, nelze zlomit. Lze ji jen obejít. A dokud Varrock nespočine po boku té, se kterou jedinou je schopen se milovat, pak nemohu ani já, tě pojmout za svou manželku."

 „Proč?" Vydechla Miura téměř nešťastně. 

„Bylo by to moc nebezpečné. Zatím klatbu drží pod kontrolou tím, že se pro mě obětoval. Obětoval svůj život. Ale může se stát, že jednou selže, a pak..., pak i já se stanu znovu součástí kletby, a mohl bych tě zabít. Jediná možnost je, aby našel tu, se kterou jedinou je schopen žít, a pojmout ji za svou ženu. A tou je tvá sestra."