Chloe už ani nevěděla, kolik času uběhlo, co sedí v koupelně té běhny. Co chvíli se zamračila na dveře a pak znovu začala pochodovat po prostorné koupelně. Sedla si na velkou, kulatou vanu.

 „Páni, masážní." Zabručela si pro sebe, a po chvíli vstala a zase vyskočila na nohy. Bouchání na dveře už vzdala, však z toho už téměř chraptěla a otevřít se jí také nepodařilo. 

Otočila se na vanu. Kdoví jak dlouho tu ještě bude trčet, mohla by si zatím dopřát masáž, napadlo ji. Napustila si vanu a vklouzla do horké vody.

 Příjemná koupel ji téměř ukolébala, ale vztek stále nepolevoval. I když je pravda, že na malý moment ji problesklo hlavou, co jí na její návštěvu řekne Kieran. To už ale bude Irma mrtvá, tak co, pohodila vzdorovitě hlavou.

 Pak na vaně spatřila stříbrnou vlásenku. Už několikrát v televizi přeci viděla, jak pomocí jí, otevřít dveře. Vyskočila z vany a oblékáním se ani neobtěžovala. Natáhla si, Irmin dlouhý, bílí, průsvitný župánek a vrhla se ke dveřím. 

„Kruci!" zavrčela vztekle po několika marných minutách. Přeci nemůže být tak nešikovná. Za chvíli ale v zámku cosi cvaklo a Chloe vpadla do Irminy ložnice. Zrovna ale ve chvíli, kdy se Irma přišla převléci, a stála zády k ní, čelem ke skříni, ve které hledala své ošacení.

 V Chloe vzkypěl vztek, už když ji jen viděla. Automaticky popadla ze stolku první věc, kterou nahmatala, jakousi vázu.

 „Hmm, Irma Variolová!" procedila skrz zuby a Irma se překvapeně otočila, „Doufám, že ti je jasné, kdo jsem a proč tu jsem?!"

 „Jsi Kieranova manželka, děvče," přehlédla ji pohledem, „a evidentně ses přišla vykoupat."

 „Přišla jsem tě zabít, sakra!" zamračila se Chloe a vztáhla ruku, aby ji zašermovala před obličejem. Jenže si neuvědomila, že drží v ruce těžkou vázu a praštila jí Irmu rovnou pod oko.

 „Panebože!" Vykřikla a upustila vázu na zem, když se Irma chytla za oko. 

„Chápu, že mě chceš zabít," zasípala Irma, „ale nemusela bys to brát tak do slova." A když pak odtáhla svou ruku z obličeje, Chloe úděsem vydechla. Už nyní, se jí tvořil ukázkový monokl pod okem.

 „Tohle jsem nechtěla," zamračila se Chloe, „chtěla jsem tě sakra zabít. Kieran je můj manžel!"

 Irma si změřila dívku pohledem a povzdechla si. Líbila se jí, však si Kieranovu manželku, zrovna tak, nějak představovala. Do žádné obyčejné, neslané a nemastné ženy, by se nezamiloval. 

I když poslední dny trávil u ní, stejně byl duchem nepřítomný. U ní. Pochopila, že se stále zuby nehty brání si přiznat, že ji bláznivě miluje. A snad právě pro tu její ztřeštěnost, jak pochopila. Ta dívka, by mohla být její dcera, a kdyby byla, byla by na ní hrdá. 

„Jsi na velkém omylu, děvče. Já ti tvého manžela neberu. Záleží jen na tobě, jestli ke mně bude chtít chodit, nebo ne."

 „Co to plácáš za nesmysly?!" vyprskla Chloe naštvaně a dala si ruce v bok, „je mi jasný, jak to chodí! Zajímalo by mě, čím ho sakra oblbuješ?!" Byla úplně rudá vzteky a zkoumavý Irmin pohled, ji ještě více naštval. 

„Miluješ ho?" usmála se Irma, ale nečekala na odpověď, „Evidentně jo. Miluješ, jinak bys tady nebyla." 

„Do toho tobě vůbec nic není!" vyprskla tak, až ji přeskočil hlas, „Necháš Kierana na pokoji, nebo ti vyškrábu oči!" mávala jí rukou před obličejem, „Jemu ho ufiknu, a tobě ji nechám zašít, abys věděla!" Křičela a prskala, a před očima měla rudo. Vzteky byla skoro bez sebe, však stačila představa, co s ní Kieran dělá. 

Zarazila se až, když viděla, že Irma delší dobu zírá za její záda, ke dveřím. Otočila se, a ztuhla.