Hazel McKenna se zadíval na dívku před sebou. Tak moc mu připomínala jeho drahou ženu. Byla stejně divoká a nezávislá, jako tato dívka. Život milovala stejně jak ona. A on, právě proto miloval jí. 

Ano, i on, býval, capo mafie La Kingpin Morte, a ani jeho žena, si nemohla dělat vše dle sebe, ale přesto jí dal volnost. Dost na to, aby byla spokojená a stále sama sebou. Však on určoval zákony a mohl si je přizpůsobit tak, aby vyhovovali oběma. I jeho ta její živočišnost a radost ze života držela nad vodou. I on, díky své ženě mohl žít, a ne jen přežívat a pocítit radosti života. 

Pak se ale stala ta strašná nehoda, která ho zcela položila na lopatky. Mohl si vyčítat, že kdyby jí přeci jen zakázal vše, jak by se i čekalo, ještě by žila, ale nikdy tomu tak nebylo. Protože ona by nežila, jen přežívala. 

Nikdy se z její smrti zcela nevzpamatoval. Předal svůj post Kieranovy a odešel do ústraní. Jenže nyní měl strach o Kierana. Evidentně si zakázal se zamilovat, aby nedopadl jako on.

I když mu bylo jasné, že právě proto, že ho ona dívka přitahuje, si ji vybral. Jenže zařídil se tak, aby udělal přesně pravý opak, co on. Chtěl svou ženu naprosto ovládat, aby měl nad ní bezpodmínečnou kontrolu. Aby měl jistotu, že se i jemu, nemůže stát, aby přišel o někoho, koho miluje.

 Úplně zcela a bez podmínek si přisvojil zákony mafie a dle nich chtěl svou ženu ovládnout. Své srdce obrnil proti lásce a stal se z něho neúprosný a citu prostý capo mafie. 

Ale nebýval takový. I on, býval plný života a romantické duše. Ale po smrti matky, a jeho naprostého úpadku, kdy se uzavřel do sebe, se zařekl, že takto on nikdy nedopadne. A rok od roku, to bylo s Kieranem horší. Jakoby jeho nepoužívané srdce více a více tvrdlo na kámen.

 Teprve když zjistil, že si vybral tuto dívku, na místo její sestry, která byla přesně podle jeho požadavků, usoudil, že ještě není zcela ztracený. Kdyby tomu totiž tak nebylo, vybral by si Stellu.

 Jenže Hazel nyní věřil, že podvědomě touží milovat, i když si to zakazuje. Že ho oheň této dívky vzrušuje, i když ho chce dusit. A že se mu právě ona její povaha líbí. Však je tak moc podobná, jeho matce. Hazel se pohodlně opřel do křesla a zadíval se na dívku před sebou. 

„Miluješ mého syna?" Šel přímo k věci, jako vždy. Však i to, bylo známkou McKennů. Chloe překvapeně zamrkala a načepýřila se jako kohout. 

„Toho arogantního a nemožnýho chlapa, který se chová jako neandrtálec?!" Vydechla, ale hned se zarazila. Však mluví o jeho synovy. Hazel se však jen nahlas zasmál. 

„Jo, přesně toho. A jestli se nemýlím, tak ano," naklonil hlavu na stranu a změřil si ji pohledem, „a můj syn, evidentně miluje tebe."

 „Tak to se pletete, pane!" vyhrkla Chloe a zamračila se, „Jsem pro něj jen jeho majetek. Jeho hračka na hraní. Však se ke mně chová, tak..., tak..." mávla rukou a vzdorovitě sklopila hlavu. 

„Věř tomu, že se nepletu, děvče. Jsi ještě mladá a nezkušená, ale já vím, o čem mluvím. Ano..., označit tě za svůj majetek, je jeho právo a výsada, ale McKieranové, se nikdy takto k ženě nechovali. I přesto všechno, čím jsou, vždy si zachovali čistou hlavu a čisté srdce. Jenže Kieran, se o to své bojí. Bojí se, aby nezažil stejnou bolest, jako já. Proto tě od sebe odhání, děvče. Proto ti dává najevo, že tě nemiluje, a jen a pouze tě vlastní. Aby si nemusel přiznat, že je stejný, jako jeho otec."