Jdi na obsah Jdi na menu
 


SMLOUVA S ĎÁBLEM 12 ČÁST

Netrvalo dlouho, a Chloe zcela odpadla. Alkohol a marihuana udělali své, a tak se před očima bratrů, na svém provizorním pódiu, najednou skácela k zemi, jak široká, tak dlouhá. 

„Kruci." Zaklel Kieran a povzdechl si. Přiskočil k ní a vyhoupl si jí do náručí. Spokojeně si položila hlavu na jeho hruď a zavrtěla se. Spala, jako zabitá. Kieran si změřil své bratry káravým pohledem.

 „Dal jsem vám ji na hlídání." Zamračil se na ně. 

„Jo, brácho," zašklebil se Zayn, „to bych raději hlídal pytel blech," rozchechtal se na celé kolo, „chtěl jsem ti popřát krásnou svatební noc, ale teď nevím," mrkl na něj, „jestli máš zájem, můžeme dát partičku..., aby ses o svatební noci moc nenudil." Arkin šťouchl Zayna do žeber. 

„Mlč, ty blbče," přidal si Arkin, který také sotva zadržoval smích. Však pohled na velkého capa mafie, jak drží v náručí svou zhulenou novomanželku, připadal jim k popukání, „nebo nás vezme za slovo a nezapícháme si ani my."

 Kieran sjel bratry varovným pohledem, ale ve tváři mu zacukalo. I on měl co dělat, aby se nezačal smát. Ale tenhle způsob jejich vzájemného pošťuchování, byl prostě vlastní všem bratrům.

 Rufus Thorton, se ovšem náhle cítil na zhroucení. Když viděl svou dceru, zcela pod obraz, měl chuť zalézt pod stůl. Najednou dostal strach, aby capo mafie La Kingpin Morte, se nerozzlobil. Však bylo jisté, že přišel o svou svatební noc. Nemohl ztvrdit své manželství tím, že zbaví svou ženu panenství, a tudíž by mohl vznésti námitek. 

„Pane, McKenno," vydechl, a přistoupil před něj, „moc se omlouvám, za svoji dceru. Říkal jsem vám, že je jaksi nezvladatelná. Vím, že jste jistě očekával od dnešní noci něco víc..." blekotal, bílí jako křída, „nebudete vznášet námitek? Nevím, jak jinak bych vám mohl vynahradit..." 

„Jak bys mi to vynahradil?!" Povytáhl Kieran obočí. Ve tváři mu zacukalo. „Samozřejmě, že jsem očekával od dnešní noci něco víc, Rufusy!" zahromoval naoko, „Ale buď tak hodný, a ušetři mě jakékoliv náhrady. Ona je jediná, od které to budu vyžadovat." Vykročil směrem k domu. 

„Takže se nezlobíte?! Nebudete vznášet námitek? Ani rušit sňatek, pane?" blekotal stále, „Znám zákony mafie, a vím, že se dcera provinila. A provinil jsem se já, když nedodal jsem vám zboží, dle vašich představ..."

 „Ne, Rufusy!" Zamračil se Kieran. Už mu docházela trpělivost. Každého jiného, by už poslal do patřičných mezí, ale najednou mu ho byli líto. To se mu snad ještě nikdy nestalo. Pochopil ale, že má zřejmě strach, že mu tato dračice, zase zůstane na krku. Viděl mu na očích, že se toho úplně děsí. Až se z toho málem nahlas rozesmál. Povzdechl si, a zadíval se do nevinné spící tváře ženy, která spokojeně oddychovala na jeho hrudi. Ne! Nikdy by nevznesl námitek. Teď už je jeho. 

„Nemusíš se bát, Rufusy. Nevznesu námitek," řekl klidně, a Rufus si viditelně oddychl, „ona je teď moje. Moje žena, a jen já, za ní nesu odpovědnost. Tvá starost skončila dnem, kdy se stala mojí ženou. A věř, že já se o ni postarám. A postarám se i o to, abych napravil, co tys zanedbal," pokynul mu a znovu se rozešel k domu, „moje žena, bude šlapat jako hodinky. Tomu věř." Výbuch smíchu svých bratrů, přešel zatím bez povšimnutí. Jen se na ně zašklebil, a varovně povytáhl obočí.

 

 
 

 


Portrét



Archiv

Kalendář
<< červenec / 2025 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 293710
Měsíc: 5925
Den: 299