Aaron se podíval na svou sestru a povzdechl si. Kdyby tak věděla, k čemu ho jeho otec donutil přísahat. Zapřísahal ho, aby Arven neřekl, že zrovna Dailanovi z Coldwellu, ji před dvaceti lety zaslíbil.

 On si na rozdíl od ní pamatoval událost, která se před dvaceti lety stala. Byli jim sotva dva roky, ale viděl to stále zcela zřetelně. Jeho pronikavé, modré a pichlavé oči. Zachránil je tehdy před jistou smrtí, a proto věřil, že nemůže být tak strašlivý, jak zvěsti o něm kolovali. 

Dlouhá léta otec učil ho umění v jízdě na koni a šermu, aby se o svou sestru dokázal postarat. Celou tu dobu ji držel v sladkém nevědomí, že jednou má se stát ženou Dailana z Coldwellu.

 A když se jednoho dne, na prahu jejich domu objevil posel s psaním od Olivera z Bamberku, který chtěl stát se jejím mužem, usoudil jejich otec, že je čas, aby splnil svůj slib. Však všechno bylo lepší, jak svatba s ním. Tehdy, by ji čekala jistá smrt. Tím si byl i Aaron jist, protože Arven by ho nikdy nepřijmula. 

A nepřijmula by ani fakt, že je dlouhých dvacet let zaslíbená Dailanovi z Coldwellu. 

Již od malička hltala všechny pověsti o té zemi, a jeho vládci. S děvčaty se po večerech zavíraly v pokoji, a četli si zvěsti o jeho nesmrtelnosti a síle. Byli doby, kdy vzhlížela k němu, coby k svému princi na bílém koni, ale s přibývajícími léty, se její názor měnil. A kdykoliv o něm Aaron pronesl cokoliv obdivného, hned to s opovržením zavrhla.

 „Brzy budeme na místě." Pronesl Aaron zamyšleně a instinktivně položil ruku na svá prsa v místech, kde se nacházelo psaní od jeho otce, pro pána z Coldwellu. 

Arven o něm neměla ani tušení. Nedala by jistě pokoje, a nebylo záhodno, aby o svém osudu věděla dříve, nežli se dostanou až k němu.

 Ona byla přesvědčená, že utíkají před pánem z Bamberku, protože jenom on, je může před ním ochránit. Bylo to sice pravdou, ale Arven by ji pro svou tvrdohlavost nepřijmula. 

Měl svou sestru rád, ale její tvrdohlavá, a někdy až zarputilá povaha, přivodila jim nejednu vrásku na čele. 

Byla krásná. Jemná a křehká, ale zároveň paličatá a zatvrzelá. Nechtěla přijmout fakt, že on, coby muž, má jisté výhody, oproti ní. Že jako žena, nemůže vládnout jízdě na koni a šermu. 

Od malička se to snažila svému otci vyvrátit, leč ke své smůle marně. Pro její křehkost, se jí to nedařilo. A také pro její přirozenou nešikovnost. 

Bylo to někdy úsměvné, ale musel přiznat, že neustále tahal svou sestru z maléru. Ona byla jako tažený luk, s prstem na tětivě. 

Musel sám sobě přiznat, že se nemůže dočkat toho dne, až zodpovědnost za ní, převezme její muž. Jen doufal, že se toho dne dočká. 

Však Arven, když se dozvěděla, že se musí uchýlit zrovna na jeho hrad, a pod ochranu pána z Coldwellu, odmítla. Nic jiného ji ovšem nezbylo, nechtěla-li, aby jí Oliver z Bamberku objevil.

 Svolila sice, ale jen pod podmínkou, že zůstane před Dailanem z Coldwellu nepoznána. Vydupala si u svého otce možnost přestrojení za muže, a bláhově si myslela, že tu lest, pán z Coldwellu neprokoukne.