Alvar splnil, co řekl. V následujících dnech, Lilianu pomalu nespustil z očí. 

Stále ji měl pod kontrolou. I když se zrovna věnoval své práci, stejně věděl, o každém jejím kroku. 

Nechal její věci, přestěhovat do jeho pokoje. Nakoupil tuny ženských, toaletních potřeb, dámských sprchových gelů, a jiných dámských nutností. 

Co chvíli, se v jejich domě objevila neznámá tvář, v podobě nutriční specialistky, módní stylistky a švadleny. Nenechal nic náhodě. 

Liliana se zamračila a unaveně si sedla na křeslo u krbu. Vzpomněla si, jak se ho zeptala, proč musí módní specialistka, navrhovat její šaty na míru. Jen se na ní překvapeně podíval.

 „Rád bych, aby tvůj šatník, více odpovídal mému vkusu. Totiž..., když si tě představím v živůtku, který jsi měla na sobě na večeři s doktorem, zvedá se mi tlak. Nechci, aby jiní muži slintali nad tím, co patří mě." Řekl to tak upřímně a zcela bezelstně, že se na něj, nedokázala ani zlobit.

 „Alvar zapnul svoje emoce." Pronesl do ticha Ian a Lilianu tak vytrhl z jejích myšlenek.

 Bylo to jasné, každému z nich. Od chvíle, co jeho žárlivý výstup, vyústil, v jejich nespoutané milování, si tím byli jistí. Cítili, jeho emoce. 

Již se na ni nedíval, jako na každou druhou ženu, v jeho posteli. Potřeboval ji. Chtěl ji. Ale hlavně, cítili, že se zamiloval. 

Sám si to ještě nechtěl přiznat. Stále tápal v úvahách a teoriích. S každým následujícím dnem, dávalo mu více a více práce, přesvědčit sám sebe, že ona, je pouze jeho milenka. Jen ji potřebuje. Zřejmě je jen naladěna na jeho vlnu.

 Ale druhý hlas v něm, mu říkal, že to tak není. Sám to cítil, a vůbec se mu to nelíbilo.

Tyto jeho dvě stránky, prali se v něm čím dál více, a on začínal být bezradný. Ostatně, ještě nikdy se nezamiloval. Nebo alespoň, si to nepamatoval.

„Ale musím říci, že je docela zábavné, vidět Alvara, v této pozici," uchechtl se Tor, „jen doufám, že to nebude dlouho trvat, nebo se mi rozskočí hlava." 

„ No..., mám takovou teorii..." vložila se do toho zamyšleně Rosalie a podívala se na Lilianu.

 „Jestli je to jeden s tvých výtečných nápadů, jako jsi měla minule, sestřičko, tak se toho děsím. Však, jsme všichni umírali strachy, aby doktora nezabil." Skočil ji Tor do řeči, ale Rosalie se jen ušklíbla a pokračovala.

 „Měla bys odolat jeho svodům, Liliano. Měla bys ho nechat vykoupat, v jeho touze. Donutit ho k tomu, aby si uvědomil, co pro něj znamenáš. Aby si to konečně dokázal připustit."

 „Rosalie má pravdu," vložil se do toho Ian, po několika dlouhých vteřinách ticha, „miluje tě, jen si to nechce přiznat. Tápá v teoriích, a snaží se vyvrátit sám sobě tu skutečnost, že je ztracen. Je Alfa. Svrchovaný, není to pro něj lehké rozhodnutí, vzhledem k tomu, že neví, že jsi jeho Luna. Přeci kdyby to přiznal, tak jako pro Svrchovaného, mělo by to pro něj jisté následky. Toho si je vědom. Ale myslím, že je to opravdu, jediná možnost. Dohnat ho do krajností. Dát mu na vybranou. Přeci potřebujeme, aby si vzpomněl. Aby mlha na jeho mysli, se konečně rozplynula."