Jdi na obsah Jdi na menu
 


POLIBEK VLKA 69 ČÁST

Díval se na ni, a zhluboka oddychoval. Skoumal její reakci. Poslouchal její srdce a její zrychlený dech. 

Sledovala ho. Její oči se rozšířily, když nad ní spočinul, v celé své původní velikosti.

 Věděl, jak moc je děsivý. Hrůzný. Divoký a nebezpečný. Překvapeně si odfrknul. Ale zřejmě ne pro ni. 

Dívala se na něj, a evidentně se ho nebála. Naopak, slyšel, jak ji divoce bije srdce touhou. Poznal to. 

Ono zjištění, již zcela, otřáslo jeho vědomím. Nedokázal si to vysvětlit. Zavrčel a zhluboka se nadechl. 

Vdechl její omamnou vůni. Měl pocit, že mu zalezla pod kůži. Pod nehty, až hluboko, do jeho plic. 

Z hrdla, vydralo se mu trochu mírnější, toužebné zavytí. Ještě naposledy se podíval do její tváře, a když v jejích očích spatřil souhlas, vrhl se na ni.

 Protáhl hřbet, nahrbil se a zuřivě roztáhl její nohy. Jeho zvíře, ji chtělo ochutnat.

 Přejel jazykem její přirození a vdechl vůni, jejího lůna. Vlhkost, jejího klína, způsobená jejím vyvrcholením, přišla mu přímo nebeská. 

Vzrušeně vydechl. Její chuť, ho již zcela zbavila posledních známek sebeovládání. 

„Neublížím ti." Zavrčel hlubokým hlasem a popadl ji do náručí. 

Přirazil ji ke zdi a obmotal si její nohy, kolem svého těla.

 „Já vím." Vydechla. Chytla ho okolo krku. Nadzdvihla se, a nasedla na jeho úd. 

Zasténal. Ten pocit, byl neskutečný. Najednou měl pocit, že všechna tíha a bolest, která tížila jeho tělo, pomalu odchází.

Držel ji ve svém náručí, zcela ohromen, jejím chováním. 

Chytla se jeho hřívy za krkem a divoce dosedala, na jeho penis. Sténala. Křičela, vzdychala a toužebně volala jeho jméno. 

Pocit, který zažíval, nedal se rovnat, ničemu na světě. Bylo to neuvěřitelné. 

Ještě stále se bál, že se probudí, a zjistí, že to vše, je jenom sen. Ani v nejdivočejší iluzi, nikdy nedoufal, že se to někdy může stát. 

Přeci stačilo málo, aby jí ublížil. Jeho drápy. Mohutné tělo. Zuby a jeho síla. To vše, bylo pro ni velikým nebezpečím. 

Však když si lidskou dívku vzal na slavnosti Svrchovaného, jeho vzrušení, bylo na bodu mrazu. Netoužil po ní. Nepotřeboval ji. Jen automaticky plnil svůj úkol.

 Neměl strach, že by jim mohl ublížit. Zato nyní, to bylo jiné. Jeho vzrušení, bylo na vrcholu. Tudíž i všechno sebeovládání se vytratilo a zůstala jen živočišná, přirozená a zvířecí touha. Chtíč. Potřeba. Nutnost. 

Znovu divoce zařval a přenesl se s ní na postel.

 Potřeboval prostor. Potřeboval si ji vzít. Divoce a vášnivě. Tak, jak mu to velela, jeho přirozenost.

 Přetočil ji na všechny čtyři. Měl pocit, že tak nejlépe bude moci dát prostor své touze, aniž by ji zalehl, svým mohutným tělem.

 Přitáhl si ji za nohy k sobě a opatrně roztáhl její nohy.

 „Prohni se." Zavelel, a pak jemně pohladil její hýždě.

 Pohled, na její zadeček, a na její připravené tělo, nabízící se mu, ho úplně odrovnal.

Nasál vzduch. Cítil, její vzrušení. Cítil vlhkost, jejího těla. Byla připravená.

 Pak bez dalších okolků, ji chytl za boky, a zuřivě přirazil. Ve stejnou chvíli, oba nahlas vykřikli.

 Zuřivě pohyboval pánví, a bral si tak to, co chtěl. Plenil její tělo, jako smyslů zbavený. 

Svými drápy, uchopil její nohy, aby ji usnadnil její snažení, vycházet mu vstříc. 

Cítil, že je na vrcholu. Jeho semeno, zcela zaplnilo její lůno. Úleva, která následovala, byla neskutečná. 

Udiveně zatřásl hlavou. Stále nemohl pochopit, co s ním tato žena dělá. 

Počkal, až dozní záchvěvy jeho těla, a pak se již ve své lidské podobě, na ní zhroutil. Přetočil se s ní na bok, a vzal ji do náručí. 

Nedokázal pochopit, co se tady děje. Však jenom jeho Luna, by ho dokázala pojmout celého. Však jenom ona, by dokázala sténat vzrušením, nad jeho vlkodlačí podobou. A jenom ona jediná, by také následkem toho, mohla po té, nosit pod srdcem, jeho dítě.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Portrét



Archiv

Kalendář
<< květen / 2024 >>


Statistiky

Online: 7
Celkem: 202117
Měsíc: 6468
Den: 249