Dveře za dívkami zaklapli.

 Oba dva, se na sebe dívali, ztěžka, oddychujíc. Liliana s hlavou opřenou o stěnu a Alvar mírně přikrčen, s planoucím pohledem. 

Najednou se pohnul a jedním mocným trhnutím, rozerval její šaty, které spadli v malé hromádce, k jejím nohám.

 Pak rozepnul její podprsenku a odhodil ji stranou. Přejel zrakem její obličej, a když viděl, její touhou zkřivenou tvář, poklekl a stáhl ji kalhotky ke kotníkům.

 Zvedl její nohu, aby ji pomohl vysvobodit, z toho titěrného kousku prádla a položil si ji na rameno.

Zhluboka se nadechl, a vdechl vůni, jejího lůna. Byl teď tak blízko. A tak moc, ji potřeboval ochutnat. 

Zabořil svůj nos mezi její nohy a pak jazykem přejel její pysky.

Z jeho hrdla, se vydral zvláštní zvuk. Její vůně a chuť, ho naprosto zbavil veškerého, racionálního myšlení. 

Ještě nikdy se mu nestalo, aby tak moc, po nějaké ženě toužil. Jeho oči zčernaly touhou, když se postavil a znovu se na ní podíval. 

Nemohla pomalu popadnout dech, z toho vzrušení, a to ho znovu překvapilo.

 Když se dotkl svých kalhot, a stáhl je přes své boky, celá zčervenala a sklopila zrak. 

„Dívej se!" přikázal ji vzrušeně. A ona uposlechla.

 Odhodil zbytek svého oblečení a stanul před ní nahý. 

Lilianě, se rozbušilo srdce. Byl tak nádherný. Mužný. Tak veliký. Nahlas polkla a neubránila se, tichému vzlyknutí. 

„Ochutnej mě!" přikázal znovu, a ona opět uposlechla.

 Přiklekla k jeho nohám a vzala do úst, jeho vzrušený úd.

 Z jeho hrdla, vydral se hluboký výkřik, podobný vlčímu zavytí. Díval se dolů, na její počínání a jeho tělo, se třáslo vzrušením. 

Líbilo se mu, jak i její tělo se třese touhou tolik, že se sotva drží na nohou. Toužila po něm. Cítil to. A znovu se přistihl při tom, že ho tato žena překvapuje stále více a více. 

Již nemohl čekat. Jeho pudy, již naprosto převládly nad jeho tělem. Popadl ji do náručí a položil ji na postel.

 Pak se nad ní postavil a mírně se přikrčil, zhluboka nasávajíc vzduch. 

Kroužil okolo ní a zhluboka dýchal. Jeho pomalé pohyby, planoucí oči a divoké zvuky, které vycházeli z jeho hrdla, svědčily o tom, že je připraven porobit si, tuto ženu.

 Pohyboval se jako šelma. Jako vlk, jen v lidské podobě. Zuřivě roztáhl její nohy, a klekl si mezi ně. Liliana vykřikla vzrušením.

 „Křič! Sténej!" pronesl přidušeným hlasem a vzal svůj úd, do dlaně. 

Její zamlžený pohled, a vzrušený vzdech, ho utvrdil v tom, že potřebuje totéž, co on. Vložil špičku svého žaludu, do jejího lůna a vychutnal si, její naprosto porobenou polohu.

Vzepjala se jako luk, roztáhla ještě více nohy, aby měl lepší přístup a nahlas vykřikla.

 Na nic víc již nečekal. Tvrdě přirazil, a ihned, se začal zuřivě pohybovat.

 Divoce přirážel. Nenasytně si bral to, po čem tak moc toužilo jeho tělo. 

Jejich vzrušené vzdechy a výkřiky, rozléhali se po celém domě. 

Ještě nikdy, nic takového nezažil. Nikdy. Jeho tělo bylo nenasytné. Jeho vlčí touhy živočišné. Zvířecí a pudové. A jeho apetit Svrchovaného, odsoudil ho k věčnému neukojení. Až dosud. 

Jako Svrchovaný, měl nezměrný sexuální apetit. Nikdy, ho nedokázala žádná žena uspokojit. Nikdy, ho nedokázalo uspokojit ani pět žen najednou. 

Vždy jen maličko ulevil svému tělu, ale napětí v něm, stále zůstávalo. Ta tíha a potřeba. Bolest všech údů, v důsledku svého neukojení. 

Z jeho hrdla, se najednou vydral zvuk, podobný mocnému zavytí vlka. Celý se roztřásl a vyvrcholil do jejího těla.

 Udýchaně se zadíval do její tváře, aniž by opustil její tělo. Byla na tom stejně jako on. Překvapením, si vzrušeně odfrkl. 

„Nepřestáváš mne udivovat." Zabručel a nakrčil se jako šelma. 

Stále neměla dost. Jako on, a to ho naprosto vyvedlo z rovnováhy. Nemohl tomu uvěřit. 

Jeho tělo, stále čekalo na spojení. A k jeho velkému údivu, i její.