Flaidé se zamračila na muže před sebou. Visel za ruce připoután okovy ke zdi, ještě k tomu s pytlem přes hlavu, ale vůbec se jí nezdálo, že by pociťoval nějaký strach. Spíše naopak.

Že prý slintá blahem? On opravdu slyšel, jak to řekla Tristanovi? Věděla, že upíři mají vyvinutější smysly, ale toto? Jak se zdálo, tento původní, byl prostě nebezpečný.

„Co si to ty..." vyprskla naštvaně a strhla mu pytel z hlavy. Dělat to ovšem ale asi neměla. Ve chvíli, kdy pytel odhodila na zem a podívala se do jeho tváře, vytřeštila oči a zprudka vydechla.

Nikdy neviděla tak krásnou tvář. Ostře řezané, dokonalé rysy. Černé, jako havraní křídla tmavé vlasy se mu hnily okolo obličeje až na krk. Dokonale upravený vous podle poslední módy, mu dodával na mužnosti. Ale nejkrásnější, byli jeho oči. Nikdy neviděla tak modrou barvu. Byli snad tyrkysové a byla přesvědčena, že září tak, že i ve tmě by byli jistě vidět.

Flaidé zalapala po dechu. Ten muž byl prostě dokonalý. Vůbec se nedivila, že mu ženy sami padali k nohám. Slyšela toho o něm hodně, ale nikdy si ho nedokázala představit. Konečně se jí ale sen splnil.

Sama ovšem nechápala, proč ji tak příšerně lezl na nervy. Byla s ním sotva pár minut, a nejraději by ho praštila něčím po hlavě. Na jistou mužskou náturu a aroganci byla zvyklá, však měla tři bratry, ale tenhle chlap prostě vedl prim.

„Copak, poklade?" Zamrkal a pohlédl na ni svým modrým pohledem, „Ještě jsi neviděla pořádnýho chlapa?" Po tváři mu přelétl úsměv, když se na něj znovu zamračila.

Nemohl si pomoci, ale nutkání ji zlobit, bylo stále silnější. Dokonce snad zapomněl na to, že visí přikován ve sklepě v haciendě Lamfordů. Přelétl ji svým pohledem a zatoužil po tom, ochutnat její rty. Bylo ale jisté, že dobrovolně ho nepolíbí. Sladce se na ni usmál a pak se jí zpříma zahleděl do očí.

„Polib mě, poklade." Vydechl po chvíli a Flaidé se jako ve snách pohnula k němu. Stoupla si na špičky, aby mu viděla do obličeje a zapátrala v jeho tváři.

Pak ho políbila. Přiložila své rty na jeho a nemotorně je obkroužila. I když byl ale Nolan přikován a nemohl se ji dotknout, lehce převzal iniciativu. Donutil ji svým jazykem pootevřít ústa a pak se vloupal dovnitř. Flaidé obejmula upíra okolo ramen a přitiskla se k němu.

Polibek se prohloubil. Oba jako kdyby náhle ztratili pojem o času i prostoru. Flaidé poprvé v životě líbala nějakého muže a Nolanovy se pocit, že je jejím prvním, zamlouval čím dál tím víc. A líbilo se mu i to, jak lehce s ním spolupracuje. Ano, použil svou schopnost hypnózy, ale nikdy se ještě nesetkal s tak ochotnou obětí. I když k jeho cti bylo pravdou, že právě onen trik už neprováděl snad století. Ženy mu sami padali k nohám a nemusel je tedy přesvědčovat tímto způsobem.

„A kurva!" Ozvalo se náhle ode dveří, ve kterých stál udivený Tristan, „To se mi snad zdá?!"