Už se pomalu rozednívalo, když konečně doktor vyšel z pokoje. Sophie rodila celou noc a Flaidé byla doktorovy nápomocna. Nikoho jiného doktor dovnitř nepustil, i když Tristan trval na tom, že chce být u porodu. Ovšem stačilo, aby viděl Sophii ležet na posteli, jak se kroutí v bolestech a poroučel se k zemi. Nolan ho pak musel odnést do obývacího pokoje, kde ho položil na pohovku.

Když se konečně otevřeli dveře, doktor vypadal vyčerpaně, ale Flaidé ještě více.

Stále totiž nemohla uvěřit tomu, co ji doktor řekl. Když už bylo téměř po všem a Sophie konečně po porodu usnula, i její dítě, složila se pro změnu Flaidé. Zase se jí udělalo zle a doktor trval na vyšetření.

„Tak máte dceru, pane Cambelle," usmál se doktor na Tristana, který ihned vyskočil na nohy s tím, že musí Sophii ihned vidět, „Obě spí. Vaše paní musí odpočívat, pane," Zarazil ho doktor, „A vy byste měl také. Evidentně jste prožíval její těhotenství se svou ženou velmi intenzivně." Tristan jen něco zabrblal, ale doktora poslechl.

„Jo..." rozchechtal se Slain, „Ještě že nerodí Tristan, jak se zdá, to by jistě nepřežil."

„A musím mluvit i s vámi, pane McKinnone..." obrátil se doktor na Nolana, „Vyšetřil jsem vaší paní..., nebylo ji dobře tak..."

„Nebylo ji dobře?" Vykulil oči Nolan a pro změnu zbledl zase on, „Jak to myslíte..., nebylo ji dobře? Vždyť..." Přeskočil mu hlas rozčilením.

„Klid, pane McKinnone..., o nic strašného se nejedná. Vaše paní jen čeká dítě." V pokoji se najednou rozhostilo takové ticho, že by špendlík bylo slyšet spadnout na zem. Nolan zalapal po dechu a vytřeštil oči.

„Těhotná? Jak to kruci myslíte, těhotná?!"

„Je ve třetím měsíci těhotenství, pane McKinnone..." pokrčil doktor rameny.

„A nemohl jste se splést, doktore?" vmísila se Flaidé do rozhovoru, „Přeci jsem měla menstruaci a..."

„No jasně!" vydechl Nolan, „Jistě jste se spletl..."

„Jsem si na sto procent jist," trval na svém doktor, „A co se týká té menstruace, to není nic neobvyklého. Občas se stává, že ženy první měsíce krvácejí. Dokonce se stává, že ženy nepoznají dlouhé měsíce, že jsou těhotné, jistě jste o tom slyšel..." Pokračoval doktor, ale Nolan najednou vypadal spíš na to, že momentálně si není jist ani tím, jak se vlastně jmenuje.

Náhle zbledl jako křída a sesunul se na pohovku vedle Tristana.

„Nemusíte mít strach, pane McKinnone," usmál se doktor shovívavě, „Opravdu to není nic vážného. Nejde vlastně o menstruaci jako takovou, ale o krvácení. Jistě vaše žena krvácela jen slabě, a kratší dobu. Krvácení se může vyskytnout v prvním trimestru a..., pane McKinnone..., je vám špatně?" Přiskočil doktor k bledému upírovy, kterému na čele vystoupili kapičky potu.

„Berto, studený hadr!" Vykřikla Flaidé, když spatřila, jak její upír stále více bledne.

„Vaše žena by se měla šetřit, pane McKinnone," pokračoval zase doktor, „Odpočívat a být velmi opatrná. Přišel bych se na ni podívat za pár dní..."

„Ale to...," vydechl Nolan. Seděl na pohovce úplně vyveden z rovnováhy a opravdu vypadal na to, že se každou chvíli zhroutí, „Ona přeci nemůže..., já nemůžu..."

„Ujišťuji vás, že může..., a evidentně i vy, pane McKinnone."

„To bude dobrý!" Zašeptala Flaidé, sedla si vedle svého upíra a položila mu mokrý hadr na čelo, „Nechceš si na chvíli lehnout?"