Flaidé zaváhala. V první chvíli ji napadlo doběhnout pro některého z bratrů, pak ale onen nápad zavrhla. Bylo ji jasné, že než by se došoural zpátky ke stěně, aby ho připoutala, mohlo by být následně pozdě.

Zhluboka se tedy nadechla, aby si dodala odvahy a předstoupila před něj. Rozepnula jeho opasek a zavřela oči. Po slepu nahmatala zip kalhot, a když ho otevřela, opatrně mu trochu stáhla kalhoty. Pak uskočila stranou, jako kdyby do ní někdo píchl.

„Ho..., hotovo!" vydechla a konečně otevřela oči.

„Poklade...," povytáhl na ni Nolan obočí, „máš tři bratry..., viděla jsi je někdy při tom, když močili?"

„Ne..., tedy..., když byl Slain malý..., on je jen o čtyři roky straší než já..." koktala nervózně. Nemohla si pomoct, ale stál tu s nohavicemi pod zadkem, a ten nervózní, tady byla ona, ne on. On s tím evidentně žádný problém neměl. To Robin je o šest let starší a toho už jsem..." nahlas polkla. A Nolan opět potlačil nutkání se rozesmát na celé kolo.

„No dobře, poklade..., tedy chápeš, že takhle to asi nepůjde. Já teď svému kamarádovy ruku nepodám, tak budeš muset ty." Flaidé na něj chvíli zírala, pak vykulila oči a vykřikla.

„Zbláznil ses? To mám jako..." vydechla a konečně pohlédla do jeho rozkroku. Nolan musel zakašlat, aby zamaskoval náhlý výbuch smíchu, protože její výraz byl prostě k nezaplacení. Pokynul hlavou k svému penisu.

„Doufám, že už chápeš, poklade. Takhle si jaksi pomočím nohy..." Flaidé přikývla, ale snad ji to teprve všechno teprve docházelo.

„A..., a nemohl bys třeba..."

„Co, poklade?" naklonil hlavu na stranu, „na povel se nepostaví..." Flaidé se na něj zamračila. Pak zvážila znovu situaci, ale jak se zdálo, nic jiného ji nezbývalo. Ale přeci..., ona se nemá proč stydět, to on. Proč má ale pocit, že je to naopak?

„Tak..., tak dobře..., nemůžeš zavřít oči?"

„Neměl bych tuto otázku položit spíš já?" vydechl pobaveně.

„Phe..." Vypustila přebytečný vzduch z plic, aby si dodala odvahy, „Tak ukaž..." pevně sevřela víčka a po slepu zašátrala v jeho rozkroku. Když ho uchopila, málem vykřikla, „Tak dělej!" Zavrčela, držíc v ruce jeho penis. Víčka stále držela pevně sevřená, když ucítila, jak v její dlani jeho výzbroj roste, „Kruci!" Pustila ho, jako kdyby se popálila a uskočila, „Ježíš!" Zírala po prvé ve svém životě, na mužskou erekci.

„Asi podmíněný reflex..." pokrčil bezradně rameny, „Myslím, že každý penis se postaví, když ho vezme žena do dlaně."

„Tak teď už ti nevisí..." zašklebila se na něj, „Tak si poradíš sám, ne?"

„To těžko, poklade. Potřebuji mířit. Nerad bych pomočil všechno kolem..." demonstrativně na ni vykulil oči.

„To se mi snad zdá?! Jsi můj vězeň, kruci!"

„O tom není pochyb, poklade. Jsem tvůj vězeň. A právě proto potřebuju..." pokrčil rameny a naznačil svou indispozici.

„Do prdele práce..." vyprskla naštvaně a sehnula se k němu, „Dej ho kruci sem!"

„Co se tady kurva děje?!" Ozval se ode dveří překvapený Tristanův hlas.