Darja na moment zavřela oči. Potřebovala si trochu srovnat v hlavě všechno, co se právě stalo. Srdce ji tlouklo vzrušením, ale na okamžik zaváhala. 

Podívala se na klečícího muže u jejích nohou. Znovu seděl, ve své podřízené poloze, a ani se nepohnul.

Před očima se ji přehrály všechny ty promarněné roky, které si myslela, že ji nechce. Že ji nemiluje. Do očí se ji vehnaly slzy. A on ji miluje tolik, že se zřejmě nechával týrat, jen aby se naučil alespoň trochu, zvládnout touhu po její krvi. 

Našel tu stopku. Naučil se tu touhu zvládnout, za pomocí bičíku. Udělal ze sebe jejího otroka. Po zádech ji přejel mráz.Nevěděla, jestli zrovna tohle, je její šálek kafe. Jestli zrovna tohle chce. Ale jedno bylo jisté. Toužila po něm. Milovala ho. A jestli alespoň takhle, můžou být spolu, zkusí to. Určitě. Snad se ji podaří, najít časem východisko, z této situace. Snad. Snad se naučí, se s ní milovat, aniž by musela mít po ruce svůj bičík. 

„Zorane." Špitla a sedla si k němu na zem. 

Zdálo si ji, že snad ani nedýchá. Tak moc toužila po tom, aby ji miloval. Jejich pouto bylo tak silné. Silnější, každým okamžikem. Bylo to až neuvěřitelné. Magické. Úplně cítila tu energii, mezi nimi. 

„Podívej se na mě." Přikázala. Už poznala, že její příkazy, musí být tvrdé. Přímé. Jasné. Jako na povel, zvedl svoji hlavu.

 „Pomiluj, mě. Chci, aby ses mě dotýkal. Abys mě hladil. Líbal. Přikazuji ti to!" Všimla si, jak se jeho oči rozšířily. Zhluboka se nadechl, a pomalu vztáhl svou ruku. Na moment zaváhal, zavřel oči, ale pak ji něžně položil na podlahu. 

Ani nedýchala. Nemohla tomu uvěřit. Skláněl se nad ní nejkrásnější muž, jakého kdy viděla. A on, je jen její. Její. Zcela. 

Vypadalo to, že je naprosto pohlcen okamžikem. Hladově kroužil očima po jejím těle, a pak ji něžně, začal líbat a hladit. Líbal její ústa. Krk. Ňadra. Líbal její břicho a nohy. A ona se neubránila, hlasitým vzdechům rozkoše. 

Potom pomalu roztáhl její nohy, a uvelebil se mezi nimi. Všimla si, jak se chvěje touhou a vzrušením, když se jeho prsty, dotkly jejího přirození. Ve tváři mu zaškubalo a jeho oči, se rozzářily. Vyděšeně se na něj podívala. Pevněji sevřela svůj bičík v ruce.

 „Líbej mě. Přikazuji ti to."Dostala ze sebe vzrušeně. Poznala, že ho jeho touha, znovu pomalu převálcovala. Jeho oči, zavadily o bičík v její ruce. Jeho dech se pomalu uklidnil, a pak se sklonil mezi její nohy. 

 Zhluboka nasál vzduch, a pak pomalu zakroužil jazykem na její vagíně. Pomaličku, jazykem zkoumal každičký, její záhyb. Zasténala a vzepjala se proti jeho hlavě, jako luk. Jeho ruce, ji uklidnily protipohybem tak, že ji chytl za zápěstí, a donutil ji, aby si chytla nohy rukama. Udělala, co chce. Vší silou, si stáhla nohy od sebe, a on se hladově vrhl mezi ně.

 „Už to nevydržím, Zorane. Umřu, jestli si mě hned, teď, nevezmeš." Sténala, pomalu šílená vášní. Zadýchaně se od ní odtáhl a zavřel oči. Celé tělo se mu třáslo touhou. 

„Nezvládnu to, Darjo." Vydechl, a zabodl do ní svůj zrak. „Je to silnější, jak já." Oči se mu znovu rozzářily, a pod očima naběhly tmavé žíly. 

„Uteč..., nebo mě udeř." Křečovitě se chytl řetězů na zemi. „Udělej něco. Honem!" Zasyčel, a v tu chvíli, se na ni zuřivě vrhl.

 Darja se mu z posledních sil vysmekla a křečovitěji sevřela svůj bičík. Jeho upíří podstata, ho znovu zcela převálcovala. 

Ruka se ji třásla, když ho vší silou, udeřila do zad. Zvrátil hlavu, zařval, ale stále to bylo málo. Díval se na ni, a ve tváři měl skoro nepříčetný pohled.

 Znovu se pohnul jejím směrem. Udeřila ho znovu. A znovu. A znovu. A teprve, když se s bolestivou grimasou ve tváři, sesunul k zemi, vyděšeně upustila bičík na zem.