„Tady je tvůj pokoj." Pronesla Rosa Vitale, k Sereně, když ji provedla celým domem.

Otevřela dveře, a když vstoupila do prostoru, který byl více než luxusní, zalapala po dechu.

Prostorná místnost, vysoké stropy zdobené jemnými ornamenty, masivní postel s tmavým čalouněním, které působilo až znepokojivě sofistikovaně. Nábytek byl vybraný s precizností—žádné zbytečné dekorace, jen praktičnost smíšená s čistým přepychem.

Ale něco ji zarazilo. Na pravé straně místnosti byly další dveře.

„Jsou spojovací," oznámila Rosa bez zaváhání, jako by si přesně uvědomovala otázku, kterou měla Serena na jazyku.

Spojovaly její pokoj s Niccolovým.

Neměli společnou místnost, neměli jeden prostor, protože když se brali, Niccolo o ní nepřemýšlel jako o ženě, po které by toužil. Byla jen povinnost, nic víc.

Ale přesto byla přímo vedle něj. Dveře byly tam. A ona si uvědomila, že nebude mít skutečné soukromí.

„Postaral se o všechno," pokračovala Rosa chladně. „Tvoje oblečení, tvoje věci. Všechno už tu je."

Serena zahlédla otevřenou šatnu a její pohled sklouzl k řadám dokonale vybraných šatů, všechno její velikost, její míry.

„Nic nebylo ponecháno náhodě." Pokrčila Rosa ledabyle rameny.

Serena ztuhla. Ani její nejintimnější věci nebyly její rozhodnutí. Nic zde nebylo její volba.

A pak Rosa pomalu zkřížila ruce na hrudi.

„V tomto domě platí pravidla," pronesla pevně. „A očekává se, že je dodržíš."

„Pravidla sídla De Luca:

1. Dochvilnost – Snídaně v osm. Oběd ve dvanáct. Večeře v sedm. Pokud nejsi na svém místě včas, je to neúcta. A neúcta se netoleruje.

2. Zákaz vstupu do jeho pracovny – Bezvýhradně. Nikdy. Za žádných okolností.

3. Žádné otázky – Nejsi tu, aby ses ptala. Nejsi tu, aby ses snažila pochopit jeho svět. Přijímáš, co je ti řečeno, a tím to končí.

4. Poslušnost bez výjimky – Pokud dostaneš pokyn, splníš ho. Neexistuje místo pro odmítnutí.

5. Neopouštíš sídlo bez svolení – Pokud chceš ven, musíš mít jeho schválení. Žádné vycházky bez povolení.

6. Nevstupuješ do soukromých částí sídla – Jsou místa, kam nikdy nevejdeš. Křídlo, kde sídlí jeho muži. Zasedací místnosti. A hlavně jeho ložnice, pokud k tomu nedostaneš povolení.

7. Nikdy se nepleteš do jeho záležitostí – Obchody, finance, dohody. Nic tě nesmí zajímat. Žádné otázky, žádné pokusy porozumět jeho světu.

8. Nebudeš zpochybňovat jeho rozhodnutí – Nezajímá ho tvůj názor. Nezajímá ho tvé myšlenky na jeho rozhodnutí. Pokud něco řekne, je to zákon.

9. Tvůj vzhled musí být vždy bezchybný – Vždy upravená, vždy připravená, vždy reprezentativní. Veřejnost tě uvidí. A tvůj obraz odráží jeho jméno.

10. Každé rozhodnutí v tomto domě patří jemu – Nejsi tu, abys volila, abys zvažovala možnosti, nebo abys cokoli měnila. Tvůj život teď odpovídá jeho vůli."

Serena ztuhla. Všechna ta slova na ni dopadala jako těžké kameny, stavěly kolem ní zdi, které neměla šanci přelézt.

„A připrav se na dnešní noc," dodala Rosa nakonec a ukázala na postel, kde ležel připravený její noční úbor.