NAVZDORY ČASU 44 ČÁST
„Prezervativy?" Vykulil oči Daniel a nahlas zívl, „Na co potřebuješ prezervativy, Rastene?" Sluha ho vytáhl z postele značně rozespalého. Stačil si jen okolo boků omotat tartan. Byl bos a černé vlasy měl rozčepýřené po celé hlavě. Do rána s Rastenem a muži oslavovali a tudíž byl vcelku pod obraz, protože si stále nedokázal zvyknout na zdejší pivo. Bylo silnější, než v jejich době a tak Daniel sotva stál na nohou.
„Já kruci na nic!" Vyprskl naštvaně Rasten, „Tvoje sestra tvrdí, že tuto ďáblovu věc, muži u vás používají běžně. A že tedy i ty..."
„No jasně. Jinak bych se asi nedoplatil alimentů. U nás platí bohužel jiná pravidla, než zde..." blekotal, „jenom kvůli tomu mě budíš, náčelníku? Nepočkalo by to do rána?" Zavrávoral, a aby se nesesunul k zemi, chytl se stěny za sebou.
„Chci důkaz!" Zamračil se na něj Rasten, „Nevěřím, že se do té věci kopí vejde. A ty mi ten důkaz předvedeš. Když ne, tvou sestru potrestám za její lež!"
Daniel hodil naštvaný pohled směrem k posteli, kde sedělo jeho dvojče. I když byl zpitý pod obraz, mysl měl čistou. Jen jeho motorické schopnosti, byli jaksi omezené. Chápal Rastena a vlastně byl rád, že je na tuto dobu náčelník klanu MacPhelanů, nadprůměrně chytrý, rozumný a vzdělaný.
Ocitli-li by se kdekoliv jinde, skončili by jistě na hranici. Však to, co se tu dělo, přikládal by každý za ďáblovu práci a nařkli by je z čarodějnictví. Bylo tedy nadmíru logické, že žádal vysvětlení nad věcmi, které museli mu přijít jako seslané samotným ďáblem. Už několikrát ho dokonce napadlo, že je jediné štěstí, že se náčelník do Isabel opravdu zamiloval. Nevěřil totiž, že by v této době temného středověku, někdo mohl uvěřit tomu, že přichází z budoucnosti.
„Mám ti to předvést?! Jak to sakra myslíš?" Vykulil oči.
„Nasaď si to!" Zahromoval Rasten a strčil mu jednu krabičku do ruky.
„To bych chtěl sakra vědět na co?" škytl Daniel a pevněji se přidržel stěny za sebou, aby se nesesunul náčelníkovy k nohám, „Mám pocit, že jsem ve stavu, kdy momentálně ani nevím, na co se to, co se mi houpe mezi nohama používá..., natož aby se mi postavil, Rastene."
„Tak si pomoz!" Zahromoval znovu netrpělivě, „Pomalu mi kruci dochází trpělivost! Chci si být jist, že mne nemáte za hlupáka!"
„A do prdele!" Hodil Daniel rozzlobený škleb na Isabel, která se krčila na posteli, s dekou až pod bradou, „Na co kurva prezervativy? A jak se zase..." pohodil rukou k posteli, která jimi byla obsypána.
„Jen jsem chtěla Rastenovy vysvětlit, jak se muži u nás chrání před nechtěným početím a..." Pípla a pak sklopila zrak před Rastenovým varovným pohledem. Četla v něm to, že žádné početí, které s ní zplodí, nebude nechtěné.
„No fajn. Tak se sakra moje milá sestřičko, alespoň otoč. Jsi sice moje dvojče, a viděla jsi mýho pinďíka když jsme se spolu koupali, ale masturbovat před tebou nebudu!" Zašklebil se a Rasten se s povytaženým obočím, podíval na Isabel.
„To..., to nám ale bylo pět, můj pane. Od té doby jsem toho jeho pin..., neviděla..." vykoktala a další slova raději spolkla. Měla pocit, že trestu asi tentokrát opravdu neujde.