Marco ležel pod autem, v ruce držel klíč a opravoval výfukový systém auta. Auto bylo téměř v pořádku, ale Vanessa Rossi trvala na jeho kontrole. A bylo mu jasné proč. A byla tu zas..., zamračil se a přitáhl jeden ze šroubů.

„Důvod návštěvy?!" Zavrčel, ale moc dobře ho znal. Přišla si ho vyžádat jako gigola, protože Caterina prostě nedokáže držet jazyk za zuby.

„Přišla jsem tě navštívit. Moc jsem se na tebe těšila..." Uslyšel sladký hlásek nad autem, a jeho slova se potvrdila. Tohle byla totiž obligátní odpověď oněch dam. I když odešli sotva před hodinou, už se jim stýskalo, a pokoušeli se ho svádět.

„No fajn...," zavrčel znovu vztekle, protože mu několik kapek oleje steklo po tváři. Začala mu automaticky tikat, tak to bylo jasné, „Co tedy ode mě chceš? Možná bychom si měli tedy ujasnit pravidla..."

„Pravidla?" Ozvalo se nechápavě.

„No jistě..., nepůjdu do toho, aniž bych znal tvoje hranice a mohl si být jistý, že vše bude v pořádku."

„Já..., nerozumím..."

„Jsi zdravá?" procedil skrz zuby a doufal, že Vanessu Rossi odradí svou nevrlostí, „A jaké máš nároky? Máš to raději zepředu, zezadu, nebo na koníčka?"

„Zdravá?" vykulila Gulie oči, „A jak to myslíš..., zezadu?" Vydechla nechápavě, pak ji to ale došlo a neubránila se zčervenání. Sice ji to přišlo trochu moc rychlé, ale nakonec usoudila, že to je přeci ona, kdo na svatbě trval.

„Jsem zdravá..." vydechla, „A jak to mám ráda? No..., já nevím..., asi to budeme muset teprve zjistit." Dostala ze sebe rudá až na zadku. Najednou byla ráda, že ho nevidí do obličeje. Cožpak mu není jasné, že je panna?

„Dobrá..., a jak jsi na tom s orálním sexem? Jsou paničky, které ho vyžadují, ale sami ho neradi oplácejí, a to já nehodlám tolerovat..." zavrčel zase Marco. Jak se zdálo, tak ta ženská bude ještě větší pijavice nežli Caterina Lombardi.

„Orální sex? A..., asi bych ho ráda samozřejmě..., vyzkoušela, ale já nevím..., ještě jsem to nedělala a..."

„A no jasně!" vyplivl Marco naštvaně. Pochopil její slova tak, že to ještě neděla s ním, a nemůže tedy vědět, zda ho dokáže strávit. Ony paničky tak s oblibou zjišťovali velikost jeho výbavy, „Chceš asi vědět, jakých rozměrů je moje výbava?!"

„Vý..., výbava?"

„Dvacet tři centimetrů..., doufám, že to je pro tebe dostačující!" řekl vztekle a znovu zaklel, protože olej začal kapat stále více.

„Dvacet tři centimetrů?" Polkla Gulie nechápavě a pak vykulila oči navrch hlavy. Vzápětí ji jeho slova totiž došla, a i když byla pannou, přeci jen si něco načetla a její kamarádky ji informovali docela barvitě, aby si uměla udělat obrázek o tom, že je to velice dobrý rozměr, „My..., myslím, že to bude dostačující..."

„Phe! Dostačující?!" nevydržel už Marco a zařval vztekle. Pak ale polkl další poznámku a zhluboka se nadechl, aby se uklidnil. Nechtěl být hrubý, ale měl už těch ženských plné zuby, „Dobrá..." Řekl nakonec mírněji, „Co po mě budeš chtít dál?"

„Já..., nerozumím? Jak to myslíš, co po tobě budu chtít?"

„Měli bychom sepsat samozřejmě smlouvu, aby později nedošlo k nedorozumění. Nepůjdu do toho, když ke mně nebudeš upřímná. Vyžaduji lékařskou zprávu o tvém zdravotním stavu a pak soupis praktik, které ode mne budeš chtít..."

Gulie zalapala po dechu. Nyní už byla jistě červenější než její rudé šaty.

„Sou..., soupis praktik?" zajíkla se studem při té představě.

„Jistě..., jestli máš ráda třeba vztah dominant-subinka, tedy si musíme hranice upřesnit. Je ti to jasné?!" Řekl Marco naštvaně byl totiž přesvědčen, že na něj Vannessa jen hraje nějakou hru, však slyšel o tom, že už přefikla půlku mužské části obyvatelstva. Zamračil se, setřel si olej z tváře a prudce se odstrčil.

„Ja..., jasné!" Vydechla Gulia ve chvíli, kdy Marco na vozíku vyjel z pod auta. Zastavil se za jejími zády a když vyskočil na nohy, ztuhl.

„Gulie?!" vykřikl a zůstal na ní zírat, jako kdyby spatřil ducha, „Co tu kurva děláš?!"