„Kam jdeš, holčičko?" vydechl Federico Ferrara a překvapeně zamrkal, když Gulie přitančila do jeho pracovny. Ani nezaťukala, a i když právě probíhalo jednání, kterého se zúčastnili jeho synové a bodyguardi, neváhala vstoupit.

Federico se narovnal na své židli a zaměřil svůj pohled na svou dceru. Každý týden měl schůzky se svými syny a ochrankou, kde probírali aktuální obchodní záležitosti, bezpečnostní otázky a plánování budoucích kroků rodiny Ferrara. Byly to důležité schůzky, které měly zajistit, že vše běží hladce a podle plánu.

Každý druhý by se shledal s hněvem velkého bosse, ale ne tak jeho malá holčička.

„Jdu navštívit Marca a dvojčata..." zatočila se s úsměvem v kole, aby si všichni všimli jejího outfitu.

Na sobě měla odvážné šaty z červeného saténu, které jí těsně obepínaly postavu a sahaly jen kousek nad kolena. Výstřih byl hluboký a odhaloval její dekolt, zatímco šaty byly zdobené jemnými krajkovými detaily. Na nohou měla vysoké černé podpatky, které jí dodávaly několik centimetrů navíc a elegantní náramek s náušnicemi tvořil konečný dotek jejího vzhledu. Na krku jí visel jemný řetízek s drobným přívěskem ve tvaru srdce, který dokonale ladil s celým jejím vzhledem. Její vlasy byly upravené do volných vln a lehce se třpytily, když se otočila. Chtěla na Marca zapůsobit, a tohle byla její tajná zbraň.

Několik párů očí se otočilo jejím směrem a všichni téměř udiveně zamrkali. Gulia vypadala opravdu jako dokonalá princezna. Byla sexy a krásná, a zcela jistě to všem v místnosti vyrazilo dech. Nyní totiž bylo patrné, jak velká změna se s ní za ty tři roky stala.

„No nevím, sestřičko..." zamrkal Ricardo, „Není to trochu odvážné? Jdeš přeci jen za Marcem a..."

„Proč? Nesluší mi to?"

„Právě že až moc," přidal si Dante, „Asi bychom měli s tebou poslat ochranku."

„To ať vás ani nenapadne!" zamračila se na bratry, „Je to můj budoucí manžel a já chci, aby si sedl na prdel, až mě uvidí."

„Hmm..., ale takhle..." pokračoval Dante, ale Gulie ho nenechala domluvit a přitočila se ke svému otci.

„Že mám pravdu, otče?" zavrkala a sedla si mu na klín, „Jestli mám Marca přesvědčit, že mě chce, nemůžu se tam přeci objevit v teplákách..., viď?" Políbila ho na tvář, a rázem bylo jasné, že kdyby se rozhodla jít nahá, tak ji to otec svolí.

„Večer tě tam ovšem vyzvednu..." vložil se Leo do rozhovoru, „Tak ne aby tě napadla nějaká blbost."

„A no jo, pořád..." zabrblala, „Co by mě asi tak mohlo napadnout, když je kolem dokola tolik bodyguárdů, že bych se sotva dostala pryč nepozorovaně?" dodala s úsměvem.

Federico se pousmál a pohladil ji po vlasech. „Dobře, ale dávej na sebe pozor. Nechci, aby se ti něco stalo."

Gulia se zvedla a s rozzářeným úsměvem vykročila ke dveřím. „Neboj, tati. Všechno bude v pořádku."

Jakmile Gulia odešla, Federico se obrátil ke svým synům. „Ujistěte se, že někdo bude na blízku, kdyby potřebovala pomoc. Nemůžeme si dovolit žádné chyby."

Leo a Dante přikývli a vydali se za Gulií, aby zajistili, že její návštěva u Marca proběhne bez komplikací.