„Smlouvu?" Vydechl Marco nechápavě. Ale pak mu to došlo. Přimhouřil oči do úzké škvírky a pevně semkl čelisti. Jasně, nebude ji říkat, že neměl ani tušení, že je to ona a třeba ji odradí, „Dobře...," zabručel a ve stejnou chvíli se ozval klepot na dveře. Pak se otevřeli a dovnitř úplně klidně nakráčel Leo.

„Ty jsi mi tady ještě chyběl..." zamračil se Marco, ale Leo jako by ho neslyšel.

„Páni! To vypadá dobře..." zašklebil se a posadil se za stůl, kde ležel opuštěný talíř s jídlem.

„Klidně si posluž..." Zavrčel Marco, ale Leo už do sebe spokojeně házel jeho večeři.

„Je to dobré." Usmíval se s plnou pusou.

„To jsem vařila já..., ale Marco jaksi..." pokrčila Gulia rameny a věnovala Leovi pobavený pohled.

„Nemá chuť..." dopověděl Leo a utřel si ústa ubrouskem, „Vůbec se mu nedivím." Přešel k pohovce a spokojeně se na ni rozvalil, „Tak na čem jste se vy dva zatím dohodli?"

„Právě jsme se chystali probírat podmínky smlouvy, na které Marco trvá..." Vydechla Gulia a Leo pobaveně na svého přítele zamrkal. Podíval se z jednoho na druhého, a pak jen klidně přikývl. Pochopil samozřejmě, o co se Marco snaží.

„Klidně pokračujte. Budu si dělat poznámky a pak vám ji nechám hodit na papír." Zašklebil se a pak se natáhl po sklence, kterou mu právě podával Marco.

„Fajn!" procedil skrz zuby Marco a změřil si Gulii od hlavy až k patě, „První podmínka je..., že musíš být panna." Povytáhl obočí a modlil se, aby tomu tak nebylo. Byl by ochoten přijmout jakékoliv vyznání, které to nakazovalo.

„To je v pořádku..." odpověděla Gulie zcela klidně, „Jsem panna. Nebo si myslíš, že bych své panenství dala někomu jinému, než tobě? I s tou zdravotní prohlídkou souhlasím, a..."

„Zdravotní prohlídku?" Vyprskl budoucí boss smíchy a pak se tázavě zadíval na svého kamaráda, který jen pokrčil rameny.

„Jo, a souhlasím i s tím, že se občas stanu tvou subinkou, když tedy jsi ten dominant, ale..." Pokojem se ozval další Leův výbuch smíchu. Marco na něj hodil varovný pohled a Gulie nechápavý.

„Čemu se směješ?" zamračila se na bratra, „To je vážná věc. Trvám na tom, že po svatbě je s prací gigola konec, ale chápu, že jisté potřeby..."
„Potřeby jo?" prskal stále její bratr smíchy, „Víš vůbec sestřičko, co je to vztah dominant-subinka? Co obnáší?"

„Něco jsem četla..." vystrčila hrdě bradu, „A buď tak laskav..., a nekecej nám stále do toho!" Zamračila se na něj a Leo vztáhl ruce v mluvném a pobaveném gestu.

„No nic..., pokračujte. Jako bych tu nebyl." Zašklebil se.

„Taky nechci kupovat zajíce v pytli!" vyštěkl Marco a založil si ruce na prsou, „Co když mezi námi nebude žádná chemie? Třeba se k sobě vůbec nehodíme..."

Gulia se usmála a zvedla bradu. „To je ale riziko, které jsem ochotná podstoupit. A kromě toho, jak můžeme zjistit, jestli je mezi námi chemie, když to nezkusíme?"

„Jak to myslíš, nezkusíme?!" vydechl Marco téměř zděšeně. Vůbec by ho nenapadlo, že by ji něco takového mohlo napadnout.

„Tak jak to říkám..." pokrčila rameny, „Prostě to musíme vyzkoušet."

„Zbláznila ses?!" přeskočil mu hlas, a když se Gulia zvedla ze svého křesla, udělal automaticky krok vzad.

Jenže Gulia měla zrovna chuť ho pozlobit, a ukázat mu, že stačí aby se k němu jen přiblížila, a chemická reakce bude zcela patrná.

Marco doširoka rozšířil oči, když se zastavil zády u zdi. Nebylo úniku a připadal si jako v pasti, když Gulia úplně klidně přistoupila ž k němu.

„O co se kurva snažíš?!" vydechl, ale netušil, jak komický pohled se naskytl jeho nejlepšímu příteli, který se zalykal smíchy.

I jemu, a zvláště jemu jako muži, bylo jasné, že Marco je z jeho malé sestřičky úplně vedle. Ať si říkal, co chce, přeci jen se znali už dost dlouho na to, aby poznal, že jisté city ke Gulii cítí.

„O nic..., jen tě chci políbit..., jen první polibek." Zapředla a přitiskla se k němu tak, že Marco zapomněl dýchat. Ani se nehnul, a zíral ze své výšky dolů, jak se k němu Gulie natahuje.

Musela si stoupnout na špičky, a když se její rty jemně dotkly jeho, celý ztuhl. Nedokázal ji odstrčit, ale najednou se nedokázal ani pohnout. Zavřel oči a zprudka vydechl, když se ho dotkla na hrudi a pohladila jeho chloupky pod tričkem.

„Tak..., myslím, že chemická reakce proběhla..." zašeptala Gulie roztřeseným hlasem, když se od něj odtáhla. Sice i ona sotva stála na nohou, ale dosáhla svého. I ona, ač nezkušená moc dobře poznala, že po ní touží.

K Marcově vzteku totiž opravdu reakce proběhla. A bylo mu jasné, že si toho všimla. A samozřejmě i jeho povedený přítel.

„Tak teď už to nezapřeš, kamaráde..." chechtal se Leo na celé kolo, „To je tak, když brankář není v brankovišti. Nechal jsi mu moc volnosti a on vyběhl před bránu."

„Kurva! Ještě ty mě štvi!" vyprskl Marco rozzuřeně a snažil se nabýt trochu koncentrace, když se Gulia zase klidně posadila na své místo. Ona sice nerozuměla jejich mužským narážkám, ale i tak cítil, že ho proti jeho vůli polil ruměnec.

Leo oním výrazem totiž myslel to, že když má Marco jen lehké plátěné kalhoty bez spodního prádla, tedy je brankář volně před brankovištěm. A jelikož se jeho penis vzdul, bylo patrné, že se z brankoviště vzdálil.

„Takže mám pravdu?" zavrkala Gulia, „Tedy chemii nezapřeš."

„Moc si fandíš!" zabrblal Marco a hodil do sebe obsah skleničky, kterou mu právě Leo podal.

„Dobrá, když myslíš..., tedy to vyzkoušíme, abys nekupoval zajíce v pytli. Řekni kdy a kde?"

„Co kdy a kde?" vyprskl Marco obsah sklenice do vzduchu.

„Kde se pomilujeme?" Odhodlaně pohlédla do vyděšeného Marcova obličeje. Málem se nahlas také rozesmála, protože najednou vypadal téměř zoufale.

„Děláš si ze mě prdel? Nebudu se s tebou..."

„Máš strach?"

„Phe! To nevím proč! Ale..."

„Tedy výborně..., kdy mě tedy zbavíš panenství? A taky bych se docela ráda přesvědčila, jestli nelžeš..., jestli je těch dvacet tři centimetrů pravdivých."