Elisa se posadila na posteli a překvapeně se rozhlédla po místnosti. Alkohol z její krve již zcela vyprchal, ale srdce jí bušilo jako o závod. Nemohla uvěřit tomu, že je pryč. 

„Ani já, jsem nevěřil, že podlehne tak snadno. Ale předčilo to mé očekávání." 

„Bůh Samuel?" vydechla Elisa a podívala se na muže, který zrovna vystoupil z rohu místnosti. Ona ovšem nesdílela jeho nadšení. Však se jí Lucifer stále vyhýbal, jak jen mohl. 

„Odešel. Já vaše nadšení nesdílím." Zašeptala Elisa a přitáhla si deku až ke krku. Nemohla si pomoci, ale v jeho přítomnosti se cítila nesvá. Četl z ní, jako z otevřené knihy a to se jí moc nelíbilo. Však její myšlenky točily se jen a jen, okolo jeho syna. 

„Jsi mladá a netrpělivá," řekl Samuel, dívajíc se až na dno její duše, „tvůj život, je jen malinkatý zlomek života Luciferova. Minuta, hodina, měsíc, den, ani rok, neznamená pro něj nic. Jeho život čítá tisíciletí, a já se celou tu dobu snažím, probudit v něm opět emoce a přivézt ho na světlo." Na chvíli se odmlčel, jakoby hledal slova, kterými by ji dokázal osvětlit celou situaci. Potřeboval, aby pochopila. Aby to nevzdala a bojovala dál. 

 „Opravdu to předčilo mé očekávání, protože v Luciferovy cosi klíčí. Ani já, jsem nečekal, že podlehne tak snadno. Začíná pociťovat náznaky citů, ale děsí ho to. Má strach, že ztrácí půdu pod nohama. Musíš pochopit, že za svůj předlouhý život, se mu něco takového ještě nestalo, a tedy to nezná. On je jako prázdná a čistá nádoba, kterou jen ty, dokážeš postupně naplnit."

 „Ale..., snažím se," zašeptala Elisa, „cítím jeho touhu a vášeň, ale stále se tak brání." Poposedla, aby ulevila svému znavenému pozadí. Zčervenala pod Samuelovým vševědoucím pohledem a sklopila zrak. 

„Dlouho jsem hledal ženu, jako jsi ty," řekl po chvíli Samuel, „ženu, která by naplnila jeho srdce. Která by mu byla rovna, a které by neodolal. Máš v sobě oheň a sílu, o které nemáš tušení. Jen se ji nauč používat." Elisa zalapala po dechu. Nevěděla, kam svými slovy míří, jen tušila. 

„Lucifer je můj syn. Byl nejdokonalejší z andělů. Archanděl. Padl ale až na samé dno, odkud jen on sám, se svou neutuchající silou a pílí dostal až tam, kde je nyní. Stal se z něj samotný vládce podsvětí. Vládce smrti, chaosu a tmy. Je nejmocnější z démonů a jeho návrat k světlu již není možný. Již nikdy se nevrátí zpátky na nebesa coby archanděl Samael, kterým byl. Může ale milovat, žít, toužit a vládnout coby Lucifer. Po tvém boku, když mu k tomu pomůžeš. Když ho přiměješ otevřít jeho srdce. Když ho přiměješ cítit emoce a naučíš ho milovat." 

„Ale jak?" vydechla Elisa se slzami v očích, „jak ho mám přimět k něčemu, co si sám ani nechce připustit?" 

„Třeba zrovna tak, jak jsi ho přiměla k tomu, aby cítil žárlivost. Jak jsi ho přinutila k tomu, aby cítil takovou touhu, o které se mu ani nesnilo. A třeba tak, jak jsi ho vyprovokovala k tomu, aby tě potrestal." Zakroužil v Elisině tváři a otočil se. Udělal několik kroků, a pak se na ní ještě jednou otočil, než zmizel. 

„Miluje tě, jsem si tím jist. A věř, že každý trest vykonaný na tvém těle, je pro něj větším utrpením, než pro tebe. Zkus toho využít, Eliso. Přemýšlej. Jsi zatraceně chytrá, přijdeš na to."