„Chceš říci, že mám velký zadek?" zamračila se Elisa. Bojovně vystrčila bradu vpřed a zamrkala.

 Lucifer překvapeně povytáhl obočí. Dost dobře nechápal, proč se najednou tak čertí. 

„No ano!" řekl zcela upřímně, ale ještě ani nedopověděl, a již mu bylo jasné, že pravda, kterou vyslovil zcela bezelstně, není to, co by chtěla Elisa slyšet.

„Takže můj zadek, je na tebe moc veliký?!" zapištěla a zaujala bojový postoj.

 „To jsem k čertu neřekl!" zavrčel a pevně semkl čelisti. Směr rozhovoru, se mu vůbec nezamlouval. Vůbec nerozuměl tomu, co ji tak rozzlobilo. Řekl přeci jen pravdu. Šílel z jejího těla. A šílel z jejího zadečku. 

„Řekl jsi, že mám větší zadek!" vedla si neúnavně svou, „a to znamená, že se ti ne..." 

„To k čertu neznamená nic jiného," skočil ji do řeči, již značně rozzuřený, „než že máš prostě větší zadek, Eliso! Neřekl jsem, že se mi nelíbí. Jen konstatuji situaci. Tvé proporce jsou zkrátka takové. Tvá bujná prsa, i tvůj zadeček jsou vážně sexy víc, než si umíš představit!" 

Elisa se nadechla k odpovědi, pak ale jen vzdorovitě pohodila hlavou a uraženě si odfrkla. Ale ona situace, ji zřejmě nedalo pokoje. Na první pohled na ni bylo znát, že jeho slova nedokáže strávit.

 „Hmm!" zabručela dotčeně, „je mi to jasné! Máš raději vychrtliny, jako byla Jasmína!" Zašermovala mu prstem před obličejem. 

Lucifer doširoka rozšířil oči. Nechápal, jak se mohla dostat až sem. Vlastně nechápal celou situaci. Nevinnou a upřímnou hlášku, kterou myslel naopak jako kompliment, zcela obrátila.

 Zhluboka se nadechl, zvrátil hlavu a vztekle zavrčel. Najednou mu připadalo, jako kdyby ona mluvila zcela jinou řečí, než on. Nechápal, jak ženy můžou být tak složité. Vůbec ji nerozuměl.

 Nikdy nepotřeboval ke svému žití, pochopit mentalitu tohoto pokolení. Za celý svůj předlouhý život, se s žádnou tak nesblížil, jako s ní. Jeho prázdná, a citu prostá schránka nepotřebovala ke svému životu pochopit duši ženy. Jen její tělo. Jenže s jeho probouzejícími se emocemi, se vše pomalu měnilo.

 „U všech čertů!" zařval a chytl její ruku, šermující před jeho obličejem. Zuřivě se jí zadíval do obličeje a jeho oči zaplanuly rudou barvou. 

Svou rychlostí, ji přirazil ke zdi a uvěznil ji mezi svými pažemi. Díval se do její tváře, ze vzdálenosti několika centimetrů, a zhluboka ji oddychoval do tváře, aby se uklidnil. 

„Ještě jedno slovo," cedil skrz zuby téměř rudý zlostí, „a neznám se, Eliso!" Byl tak rozzuřený, že měl co dělat, aby udržel satana v sobě. Jenže Elisa, zřejmě i vzhledem k dávce alkoholu v krvi, jakoby ho neslyšela. 

„Jistě!" vyprskla mu do obličeje, „mám pravdu! Máš raději kostnatý zadek, než..." Nedopověděla. Luciferův zuřivý řev, rozlétl se místností. 

Když jeho hlas utichl, zadýchaně se na ni podíval. Stále ji držel mezi svými pažemi přitisknutou ke zdi, ale náhle poodstoupil a v jeho ruce, se jako na povel, objevila rákoska. Předklonil hlavu dopředu a planoucíma očima si změřil nyní její překvapený výraz. 

„Svlékni se!" přikázal pevným hlasem, „do naha! A hned, nebo tě k tomu přinutím!"