„Eliso, myslím, že je na čase, aby ses připravila na příchod satana." Řekla Bertha a změřila si pohledem dívku, zamyšleně sedící u okna. 

Celé dny tak vydržela zírat z okna, nebo bloudit zahradami, jako tělo bez duše. Bertha ale moc dobře věděla, co se v její mysli odehrává. Myslela na Lucifera.

 Od té doby, co ji před několika dny přinesl na svět, byla jako vyměněná. Lucifer se po té, vrátil zpět do Tarakosu, aby usměrnil své poddané. Po tom, co Elisa způsobila, musel jim ukázat, kdo je tady pánem. 

Jeho poddaní z něho měli respekt a obavy, včetně jeho strážců, nicméně zrovna oni, by mohli dělat potíže, o které nestál. Nehodlal jim Elisu předhodit. To by již nedovolil.

 „Lucifer se vrátí?" vydechla Elisa a vzhlédla k chůvě. V jejím hlase, byla znát radost a strach zároveň.

 „Ano. Snad napravil, cos způsobila a dnes se Lucifer vrátí zpět."

 Elisa zbledla a sklopila zrak. Několikrát se zhluboka nadechla k odpovědi, ale vzápětí ji spolkla.

 „Zlobí se na mě?" zašeptala nakonec.

 „Nezlobí," povzdechla si chůva a přisedla naproti ní, „ty stále nechápeš, co je Lucifer zač, Eliso. Už jednou jsem ti řekla, že je bezelstný, jako dítě. Necítí nenávist, zlobu, zášť, ale ani radost, lásku a náklonnost. To jsou emoce, Eliso, které před mnoha a mnoha lety ztratil," vzala ji za ruce a zadívala se jí z blízka do tváře, „a já a jeho otec doufáme, že je díky tobě, zase nalezne." 

„Díky mě?" pípla Elisa a zčervenala, „proč myslíš, že zrovna já, bych mohla..." sklopila zrak. 

„Ty to necítíš? Cožpak nevíš, že již několikrát, dal satan všanc svou pověst, jen díky tobě? Že strážci by tě znovu uvěznili v kleci a on to nedovolil? Ty nevidíš, jak se snaží, ti ve všem vyhovět?" Zadívala se do vlahé dívčiny tváře. Její oči se leskly potlačovaným pláčem a Berta si byla jistá, že konečně pochopila. 

„Cožpak ty nevíš, že pro něj není nic nemožné? Že by tě lehce dokázal ovlivnit k tomu, abys ho milovala. Aby ses mu oddala? Nepamatuješ na to, jak lehce tě dokázal svléknout, aniž bys cokoliv tušila? Myslíš, že nevěděl o tom, co se děje mezi tebou a Kryspem? On ví vše, Eliso. Cítí každičký tvůj záchvěv. Každičkou emoci, kterou projevíš. Cokoliv pocítíš. A ty sama moc dobře víš, že tvou nenávist a vzdor k němu, oplatil ti jen pochopením. Nikdy na tebe nebyl krutý, ač by lehce mohl, Eliso." Podala dívce, bílí kapesník a pohladila ji po vlasech. Úlevně si povzdechla. Jestli tohle je dívka, kterou Lucifer bude schopen milovat, udělá vše, aby se tak stalo.

 „Nenáviděla jsem ho tolik," zavzlykala Elisa do kapesníku, „a on to cítil? A přesto mě ušetřil?" To vědomí, jí otřáslo tak, že nedokázala zadržet slzy. Však jí od začátku nic nechybělo. Měla vše, na co si vzpomněla. Choval se k ní slušně a s respektem, ač byl tím, čím byl.

 Chůva jen přikývla a Elisa začala plakat na plno. Najednou ho viděla jinak. Jeho majestátnost v podobě satana, ji ohromovala a děsila zároveň, ale také jí vzrušovala jeho moc a síla. A v jeho lidské podobě, byl dokonalý. Byla přesvědčena, že nikdo nemůže být sexy více, jak on. Jen představa jeho nahého těla, ji celou rozechvěla.

 „Ale..., co mám dělat?" vydechla a tázavě a s nadějí se podívala na chůvu. 

„Od začátku doufám, že Samuel vybral správně. Že ty jsi ta jediná, která dokáže probudit jeho emoce, Eliso," udělala malou pomlku, aby dokázala její slova lépe vstřebat, „je jen na tobě, jak se Lucifer bude chovat. Ty jsi jeho zrcadlo, pamatuješ? Musíš mít trpělivost a naučit ho milovat. Cítit a pociťovat touhu a vášeň." 

 „Ale..., čeká mě trest? Strážci chtěli, aby mě potrestal a on..."

 „Máš snad strach, že by ti dokázal ublížit?" Povytáhla Bertha obočí v otázce. Elisa jen zatřásla hlavou k odporu. Najednou si tím byla jistá.

 „Tak vidíš. Pak přijmi, jakýkoliv trest ti uloží," usmála se chápavě, „on hraje s vyššími kartami, ale trumfy máš v rukou ty, Eliso. Nauč se je používat."