Rowena se rozhodla, že se svým plánem nebude otálet už ani minutu a začne s ním ještě tento večer. V hlavě se jí zrodil plán na to, jak Alasdaira jistě ohromí. Isla jí totiž řekla, že muži často oceňovali, když jim ženy připravily speciální elixír na zvýšení mužnosti. Jakési afrodisiakum a byla to prý běžná součást jejich intimních chvil. Muž v té chvíli, kdy mu žena onen nápoj ve speciálním poháru podala, věděl, že ho jeho žena té noci na svém loži neodmítne. Ba co víc, že ho naopak očekává.

Nutně ale potřebovala od druida Caelwyna znát poměr bylinek pro jeho přípravu. Nepozorována se vyplížila z domu a za několik málo minut bušila na druidovy dveře. Otevřel jí s překvapeným výrazem, očividně vyrušený od modliteb.

„No..., ano, tento nápoj je skutečně oblíbeným nápojem zdejších mužů..." vydechl překvapeně, když na něj v rychlosti vychrlila svou otázku, „Ne, že by ho potřebovali. Je to spíše taková milostná předehra."

„Já vím, Caelwyne..." nervózně chrlila ze sebe Rowena, poskakovala na místě a její oči svítily dychtivostí. „Prostě mi řekni, co přesně mám použít a jak to připravit. Nemám moc času, pospíchám!"

Caelwyn se na ni usmál a začal vysvětlovat. „Budeš potřebovat rozmarýn, tymián, šalvěj a zázvoru. Špetku kořene ženšenu a vař ho na mírném ohni. Co je ovšem hodně důležité..., míchej ve směru hodinových ručiček. Ale Roweno, ten elixír se má podávat v soukromí, aby..."

„Děkuju, Caelwyne!" přerušila ho Rowena, natěšená a plná odhodlání, a okamžitě odběhla, aniž by ho nechala domluvit.

„Počkej!" pokusil se ji ještě zastavit, ale Rowena už mizela za rohem, nohy jako by se jí sotva dotýkaly země. Povzdechl si, protože věděl, že jistě zase něco poplete.

Rowena ho totiž nenechala dokončit důležité informace: že je elixír třeba osladit medem, aby nebyl příliš hořký, a hlavně, že se má podávat zásadně v soukromí.

Ačkoliv se v této době takové věci téměř neřešily a sexualita nebyla tabu, naopak se o ní otevřeně mluvilo, tento rituál měl svá vlastní pravidla. Muži zvláště dbali na to, aby tento nápoj dostávali v intimním prostředí, což posilovalo jejich pocit výjimečnosti a očekávání romantického večera.

Caelwyn sledoval mizící postavu Roweny a povzdechl si. Znal její nadšení a energii, ale tentokrát věděl, že by mohla snadno způsobit více škody než užitku.

Myslel na to, jak důležitá byla příprava a podání tohoto elixíru. Nešlo jen o samotné ingredience, ale také o celý rituál a symboliku, která s tím byla spojena. Muži si na to zvlášť potrpěli. Tento nápoj byl pro ně více než jen směs bylin a medu. Byl to projev náklonnosti a důvěry mezi partnery, něco, co posilovalo jejich pouto a intimitu. Věděli, že když jim jejich žena podala tento elixír, bylo to znamení, že je tu noc bude očekávat na svém loži. Tento rituál se dodržoval po generace, a ačkoli se v této době o sexualitě otevřeně mluvilo a nebyla tabu, podání elixíru bylo něco, co patřilo do soukromí.

Caelwyn se znovu zamyslel nad Roweninou dychtivostí. Věděl, že je to její způsob, jak se pokusit získat Alasdairovu lásku a pozornost. Ale bez toho, aby vysvětlil všechny důležité detaily, se obával, že by mohlo dojít k nepochopení a komickým situacím. Hodně komickým situacím, obával se.

Jen doufal, že Alasdair právě teď pochopí, co má ve své ženě. A že právě taková Rowena, s její energií a nadšením, je přesně ta, kterou potřebuje a kterou si zamiloval.

Povzdechl si a vrátil se ke svým modlitbám, s nadějí, že vše dopadne dobře. A kdyby ne, aspoň to bude pořádně zábavné. 

***

Elixíry a rituály

Ve starověku a středověku bylo používání bylin a elixírů běžnou součástí lékařské a rituální praxe. Některé kultury, jako starověký Egypt, Řecko a Řím, používaly byliny a kořeny ke zlepšení zdraví, vitality a mužnosti. Historické prameny sice nedokládají přesné složení elixírů na zvýšení mužnosti, ale dle dostupných pramenů existovaly obdobné rituály.

Rozmarýn, tymián a šalvěj byly oblíbené byliny s léčivými vlastnostmi. Zázvor byl ceněn pro své stimulující účinky. Med byl často přidáván jako sladidlo a konzervant. Levandule byla známá pro své uklidňující vlastnosti a příjemnou vůni. Máta byla používána pro svou osvěžující chuť a povzbudivé účinky. Fenykl měl antiseptické vlastnosti a aromatickou chuť. Kořen ženšenu byl známý pro své adaptogenní vlastnosti a schopnost zvyšovat energii. Skořice byla používána pro své povzbuzující účinky a sladkou chuť, a muškátový oříšek byl považován za afrodiziakum a používán pro své aromatické vlastnosti.

Podání elixíru mělo své vlastní rituály. Ačkoli se konkrétní postupy a tradice lišily podle kultury a regionu, často se věřilo, že míchání ve směru hodinových ručiček zvyšuje pozitivní energii nápoje. Elixíry byly někdy podávány v soukromí, zvláště když měly afrodiziakální účinky.

Historické prameny nedokládají přesné složení nebo rituály spojené s elixíry na zvýšení mužnosti, ale mnoho příběhů a tradic bylo předáváno ústně a lišilo se podle regionu a kultury.