Alasdair seděl v tichu svého pokoje, oči upřené na praskající plameny v krbu. Jeho myšlenky se točily kolem událostí posledních dní a konfliktu mezi Rowenou a Aisling. Miloval Rowenu celým svým srdcem, ale zároveň cítil povinnost vůči Aisling, kterou přivedl jako válečnou kořist. V jejich společnosti bylo mnohoženství běžné, a muži měli odpovědnost za více žen. Alasdair vyrůstal v této kultuře, kde jeho role jako náčelníka klanu byla jednoznačná – starat se o všechny své lidi a zajistit pokračování rodu.

A právě proto se nyní tak trápil. Rowena po něm chtěla něco, co bylo nepřijatelné, protože by to mohlo ohrozit jeho klan. Bezpečí jeho lidí, za které byl odpovědný. Vládnout klanu, který čítal přes dva tisíce lidí, byl obrovský závazek. Kdysi se v této oblasti nacházely i menší klany, které se musely spojit, aby přežily, a právě jeho rozhodnutí zajistila jejich současnou sílu. Zodpovídal za život každého z nich a nehodlal jejich bezpečí ohrozit ani tím, že by musel obětovat své city. Pokud to znamenalo obětovat svou lásku k Roweně, byl připraven to udělat. Jeho povinnost vůči klanu byla větší než jakýkoli osobní cit.

Navíc, Aisling nebyla jen žena, kterou přivedl jako válečnou kořist. Představovala důležitý politický a společenský symbol spojenectví a míru mezi jejich kmenem a jejím původním klanem. Udržování těchto spojeneckých vztahů bylo klíčové pro bezpečí a stabilitu celého klanu. Pokud by ji odkopl, mohl by ohrozit vztahy mezi klany a vystavit svůj lid nebezpečí. Bylo to mnohem víc než jen otázka lásky; šlo o přežití a stabilitu.

Do pokoje vešel Fergus, posadil se vedle Alasdaira a zamračeně se na něj podíval. „Bratře, vidím, že tě něco trápí. Co se děje?" zeptal se hrubým hlasem.

Alasdair se na něj podíval, v očích smutek, ale také odhodlání. „Fergusi, miluju Rowenu, ale nemůžu udělat víc, než jsem udělal. Jako náčelník klanu nemohu obětovat bezpečí našich lidí ani přesto, že ji miluju."

„Láska je slabost, Alasdaire. Jsi náčelník, tvoje povinnost je vůči klanu. Musíš zajistit, aby všechny ženy byly spokojené, ať už je miluješ nebo ne. Klan je na prvním místě."

„Máš pravdu, Fergusi. Jako náčelník musím zajistit klan. Moje povinnost je důležitější než osobní city. Snažil jsem se najít rovnováhu mezi láskou k Roweně a povinností vůči Aisling, ale pochopil jsem, že to není možné. Nemohu obětovat bezpečí našich lidí, ani přesto, že Rowenu miluju. Pokud to znamená obětovat své city, jsem připraven to udělat. Aisling není jen žena, je to důležitý politický symbol."

„To je ten správný postoj, bratře. Jsi náčelník, a my stojíme za tebou. Aisling představuje víc než jen osobní cit, je to politická nutnost."

„Rowena se s tím bude muset smířit," řekl Alasdair rozhodně. Postavil se a pevně se zadíval do očí svého bratra. „Pokud nebude respektovat mé rozhodnutí a postavení, její práva a privilegia budou omezeny. Bude více kontrolována a izolována od důležitých událostí. Pokud bude neposlušná, čeká ji trest."

***

Milí čtenáři,

dovolte mi nahlédnout do myšlenkového procesu a kulturního kontextu, který ovlivňuje chování našich postav, zejména Alasdaira, našeho náčelníka. Ve starověké keltské společnosti byla povinnost vůči klanu a jeho bezpečí vždy na prvním místě. Osobní city a láska musely často ustoupit těmto vyšším zájmům.

Alasdair je zodpovědný za více než dva tisíce lidí, a každý jeho krok může mít dalekosáhlé důsledky pro jejich přežití a stabilitu. Navíc, Aisling není jen žena, kterou přivedl jako válečnou kořist, ale také důležitý politický a společenský symbol spojenectví mezi jejich kmenem a jejím původním klanem. Udržování těchto vztahů je klíčové pro bezpečí celého klanu. Pokud by ji odkopl, ohrozil by tím mír a stabilitu, což by mělo vážné následky.

Alasdair se tak ocitá v těžké situaci, kdy musí obětovat svou lásku k Roweně ve prospěch svého lidu. Tento vnitřní boj je pro něj velmi bolestivý, ale jako náčelník si uvědomuje, že jeho povinnost je nade vše. Pokud Rowena nebude respektovat jeho rozhodnutí a postavení, bude muset čelit důsledkům, což v keltské společnosti znamenalo ztrátu práv a privilegií, větší kontrolu a izolaci od důležitých událostí.

Doufám, že tento pohled vám pomůže lépe pochopit motivace a chování postav v našem příběhu.

Tento příběh píšu trochu jinak než mé předchozí. Je více rozsáhlý a snaží se reflektovat, jak si myslím, že by se lidé v té době chovali. Nacházíme se v roce 232 př.n.l., a tehdy lidé uvažovali jinak. Byli tvrdší a povinnost vůči klanu byla nade vše.

Alasdair byl dosud hodný, uznalý a milý a spravedlivý muž, který se snažil najít rovnováhu mezi svými city k Roweně a povinnostmi vůči klanu. Přichází však doba, kdy si uvědomuje, že to takhle dál nejde. Musí upřednostnit povinnost před láskou, a to se promítne do jeho chování. Už nebude jen hodným a uznalým mužem, ale stane se rozhodným náčelníkem, který klade povinnost na první místo. A já se totiž obávám, že v tehdejší době by se ani nic jiného nestalo.

Nyní nás tedy čeká trochu jiný Alasdair, který odsunul lásku na druhou kolej a upřednostnil povinnost. Bude jednat s Rowenou tak, jak si to situace vyžaduje, a pokud nebude respektovat jeho rozhodnutí, bude to mít důsledky. Chci, aby čtenáři pochopili, proč se Alasdair mění a jaké jsou jeho motivace. Tato změna se vám možná nebude líbit, ale je přirozená pro dobu a myšlení tehdejšího světa.

Cesta poznávání Alasdaira je delší a složitější, abyste viděli, jaký je skutečně. Je citlivý a hodný, ale zároveň si uvědomuje svou odpovědnost vůči svému lidu. Tato proměna je nutná a já doufám, že vám pomůže lépe pochopit jeho charakter.