Rowena věděla, že boj za Alasdairovo srdce nebude snadný. Byla však odhodlaná ukázat mu, že jejich láska může být exkluzivní a hluboká, i přes všechny kulturní rozdíly, které je oddělují. Uběhlo už deset dní a ona se každý den probouzela s novou odvahou a odhodláním.

Její každodenní rutinu tvořily brzké ranní probuzení a péče o zahradu. Každého rána, ještě před svítáním, se vydávala do zahrady sbírat bylinky a léčivé rostliny. Tyto dovednosti získala díky laskavé starší ženě jménem Marta, kterou potkala v dětském domově. Marta, bývalá bylinkářka a léčitelka, se dobrovolně starala o děti a učila je různé dovednosti. Rowena si s nadšením přebírala všechny znalosti a dovednosti, které jí Marta předávala. Tyto znalosti jí nyní velmi pomáhaly v novém světě.

„Musíme naplánovat sběr bylin na příští týden," řekla ženám u ohně, po náročném dni, „Je důležité, abychom měly dostatečné zásoby na zimu."

„Souhlasím, Roweno. Jsi velmi schopná a tvoje vedení je pro nás neocenitelné," odpověděla jedna z žen z oppida.

Rowena také pomáhala při stavbě nových příbytků a učila děti základy léčitelství. Její sebevědomí rostlo s každým dnem a stala se důležitou součástí komunity. Vesničané ji začali obdivovat a respektovat, což jí dodávalo sílu a odhodlání pokračovat v boji.

Slova druida Caelwyna si vzala opravdu k srdci. Ačkoliv byla hodně mladá, v jejím srdci byla jistá moudrost. Byla sice divoká a vášnivá, ale zároveň cítila hluboký smysl pro spravedlnost a rovnováhu. A ačkoliv ji onen fakt, že Alasdair navštěvuje i lože své druhé ženy Aisling, bolelo, rozuměla tomu.

Chápala složitost celé situace. Věděla, že Alasdair vyrůstal v kultuře, kde bylo mnohoženství běžnou praxí, a pro něj byla přítomnost více žen ve svém životě a loži přirozená. Samozřejmě doufal, že nakonec bude mít obě ženy, Rowenu i Aisling, a že si bude moci vzít na lože jakoukoli z nich podle potřeby.

A ačkoliv to Roweně samotné znělo téměř perverzně, pochopila, že jenom jí. Byla to právě její zkušenost z jiné doby, která jí umožňovala tento názor. Alasdair, na rozdíl od ní, nepoznal rozdíly mezi kulturami. To ona byla ta, která chápala obě strany, a proto také cítila vinu za své pocity.

Nemohla tedy Alasdaira v žádném případě vinit. Milovala ho. Alasdair byl uznalý a citlivý muž, spravedlivý a odvážný. Přijal ji do své komunity a od samého začátku se o ni staral tak, jak zatím nikdo v jejím životě. Našla tu domov. První skutečný domov, který poznala. Ale co bylo hlavní, byla tu vítána. Cítila se milovaná, a to také poprvé, za svůj život.

Alasdair byl tím mužem, který jí ukázal, že láska může být nejen vášnivá, ale i hluboká a pevná. Rowena pochopila, že i když jeho chování pramení z jeho kulturního zázemí, jeho city k ní jsou opravdové a silné. Věděla, že musí být trpělivá a vytrvalá, aby mu ukázala, že láska může být exkluzivní a hluboká mezi dvěma lidmi.

Několik dní uplynulo a Rowena se stále více věnovala své práci s bylinkami a pomoci vesničanům. Alasdair pozoroval Rowenu z dálky. Viděl, jak se stává stále více nezávislou a sebevědomou, ale zároveň cítil, že se od něj emocionálně vzdaluje. Její chladné chování a odmítání intimních chvílí ho zraňovalo.

Jednoho večera, přibližně po deseti dnech, když se chystali jít spát ve svém společném pokoji, se Alasdair jako už každý večer, přiblížil ke své ženě a pokusil se ji políbit.

„Mo Grá..., tak moc po tobě toužím." Zašeptal do jejích vlasů. Ale Rowena se jemně podtáhla a položila ruku na jeho hruď.

„Alasdaire, jsem opravdu unavená. Potřebuji dnes odpočívat," řekla klidným hlasem. Sice jí to dalo hodně sebeovládání, protože i ona toužila po něm, a bylo ji jasné, že její odmítnutí povede k tomu, aby vyhledal Aisling, ale neměla na vybranou, pakliže toužila po jejich společné budoucnosti.

Alasdair se na ni překvapeně podíval, ale přikývl. „Dobře, Roweno. Pokud potřebuješ odpočívat, chápu to," odpověděl, ale v jeho hlase byla slyšet nejistota.

Alasdair se cítil zmatený a zraněný. Nerozuměl, proč ho Rowena odmítá, a cítil se emocionálně vzdálený. Vždy si myslel, že jeho láska k Roweně je dostatečně silná, aby překonala jakékoli překážky. Teď však měl pocit, že se něco mění. Bylo pro něj těžké pochopit, proč se Rowena chová chladně, když se snažil být k ní co nejvíce láskyplný a pozorný. Jeho sebevědomí začínalo klesat a pochybnosti se mu vkrádaly do mysli.

Proč mě odmítá? Co jsem udělal špatně? Miluji ji a nechci ji ztratit. Musím najít způsob, jak to napravit. Možná dělám něco, co ji zraňuje, ale nevím, co to je. To vše se mu honilo hlavou stále a stále dokola.

S každým dalším odmítnutím Alasdair pociťoval stále větší zmatek a bezradnost. Jeho srdce bylo rozpolcené mezi láskou k Roweně a odpovědností k Aisling. Cítil, že se musí snažit porozumět Roweniným pocitům a najít způsob, jak obnovit jejich blízkost. Bylo pro něj obtížné vyrovnat se s tím, že jeho pokusy o lásku a něhu jsou opětovány chladným odmítnutím.

Rozhodl se tedy najít útěchu u Aisling, která byla pro něj v této situaci přirozenou volbou. Doufal, že alespoň tam najde klid a porozumění, které potřeboval, aby mohl čelit dalším výzvám ve svém vztahu s Rowenou.