Rowena vyběhla z pokoje, její srdce bylo plné zmatku a bolesti. I když cítila, že Alasdair říká pravdu, a že ji opravdu miluje, nedokázala se smířit s tím, že by se o něj dělila s nějakou ženou. Byť to bylo pro něj naprosto normální a přirozené.

Vyběhla z vesnice a zamířila do lesa, kde doufala, že najde útočiště a klid pro své myšlenky. Procházela mezi stromy a její kroky ji vedly k malé mýtině, kde si sedla na zem a objala si kolena. Slzy jí stékaly po tvářích, zatímco se snažila pochopit, co právě slyšela.

Po chvíli cítila, jak se jí mysl začíná uklidňovat, ale stále nedokázala přijmout skutečnost, že by měla sdílet svého muže s jinou ženou. Myšlenky jí vířily hlavou a potřebovala někoho, kdo by jí pomohl najít směr.

Když se vrátila zpět do vesnice, její kroky ji instinktivně zavedly k domu druida Caelwyna. Zaklepala na dveře a čekala, až jí odpoví.

„Roweno, co tě sem přivádí?" zeptal se jemně, když ji uviděl. Viděl v jejích očích zmatek a bolest, a bez váhání ji pozval dovnitř. Moc dobře ale věděl, co je důvodem jejího příchodu. Však od samého začátku nečekal na nic jiného. Proto tu přeci byla.

„Caelwyne, nevím, co mám dělat," vydechla třesoucím hlasem, „Alasdair mi řekl, že si přivezl ženu z boje a očekává, že se o ni postarám. Nemůžu to přijmout. To nemůžu."

„Roweno, rozumím tvému zmatku..." vzal její ruce do svých a zadíval se jí do tváře, „Vím, že toto je pro tebe něco nového a nepřijatelného. Ale musíš pochopit, že pro Alasdaira a jeho kmen je mnohoženství běžnou praxí. Je to součást jejich kultury a tradice."

Rowena se na něj podívala s očima plnýma slz. „Ale já nejsem jako oni, Caelwyne. Pocházím z doby, kde je láska mezi dvěma lidmi posvátná. A ty to víš, tak přeci..."

„Dobře chápu tvůj postoj," skočil ji Caelwyn do řeči, „Alasdair tě miluje a nevěří, že by to mělo ohrozit vaši lásku. Musíš pochopit, že on to nedělá proto, aby vyvolával konflikt, nebo že by ti chtěl ublížit. Ani z nijakého rozmaru, nebo potřeby vlastnit více žen, ale proto, že je to zde normou a zvyklostí. Jemu to prostě nepřijde špatné ani zvláštní. Musíš najít způsob, jak mu ukázat, že tvá láska je jiná a že existuje i jiná cesta, jak žít v harmonii a lásce."

„Ale jak? Jak mu mohu ukázat, že naše láska může být silnější než všechny tyto tradice a normy?"

„Toto není konec, Roweno, ale začátek," usmál se Caelwyn, „Toto je začátek pravého boje o jeho srdce. Bohové tě sem přivedli, aby ses stala světlem, které mu ukáže jinou cestu. Jeho matka vždy věřila, že najde klid a štěstí jen s jednou ženou. Ty jsi ta, která může změnit jeho pohled na život a lásku. A já ti věřím. Jsi silná a odhodlaná, jako nikdo, koho jsem kdy znal. Patříš sem, Roweno. Patříte k sobě a oba to víte."

„Ale jak to mám udělat?"

„Musíš mu ukázat, že jsi silná a nezávislá. Nedovol mu, aby si myslel, že tě má jistou. Ukaž mu, že jsi hodna jeho lásky a že si ji musí zasloužit."

„Tobě se to řekne..." zamračila se na svého učitele, „Když já nikdy o muže nebojovala a pak..."

„Není žádné pak, Roweno. Jen si polož otázku, zda ti za to Alasdair stojí?" Zadíval se jí s nadějí do obličeje, ale už předem věděl, co v něm uvidí. Rowena polkla slzu a jen přikývla.

„Tedy začni tím, že se budeš věnovat svým zájmům. Pomáhej vesnici, věnuj se umění, bylinkářství nebo čemukoli, co tě baví. Ukaž Alasdairovi, že jsi nezávislá a máš své vlastní cíle. Buď aktivní v komunitě. Pomáhej ostatním, staň se respektovanou osobností ve vesnici. Tím získáš nejen jeho respekt, ale i podporu ostatních."

„A co naše vztahy?" zeptala se Rowena opatrně. „Jak mám zvládnout naše emocionální pouto?"

„Musíš se stáhnout emocionálně," odpověděl Caelwyn klidně. „Chovej se k němu více formálně a omez své emocionální projevy. Tím mu dáš najevo, že tvá láska není samozřejmá a že ji musí znovu získat."

Rowena cítila, jak se jí v mysli formuje plán. „A co naše intimní chvíle?" zeptala se váhavě.

„Omez je," řekl Caelwyn s pochopením. „Neodmítej ho úplně, ale omez tyto chvíle. Vzbudíš jeho touhu po tobě a přiměješ ho uvědomit si, co ztrácí."

„A..., a jak bych měla komunikovat?" zajímala se Rowena dál.

„Buď vždy pozitivní a přátelská, ale drž jistý odstup," poradil jí Caelwyn. „Občas mu dej nenucené komplimenty, připomeň mu, proč tě miluje. Ale zároveň si vymez své hranice a ukaž mu, že některé věci jsou pro tebe nepřijatelné."

Rowena se zamyslela. „A co když udělá něco, co nemůžu přijmout?"

„Jasně a klidně to odmítni," odpověděl Caelwyn. „Například odmítni se účastnit ceremoniálů, které zahrnují jeho další ženu."

„Ach..., myslíš, že to zvládnu?" zašeptala s nadějí v hlase. Ale její odhodlání, bylo patrné i Caelwynovi.

„Věřím, že to dokážeš. Bohové tě sem přivedli z určitého důvodu. Jsi ta, která může změnit jeho pohled na život a lásku. Bojuj za své srdce, Roweno. Bojuj o svého muže. Protože i ty sama víš, že Alasdair stojí za jakoukoliv oběť."