Caelwyn se dlouho zamyšleně díval za odcházející Rowenou a ještě dlouho pozoroval její snažení. Byl si jist. Zamilovala se do náčelníka klanu MacNivenů. Pomalu a plíživě se jí láska zmocňovala, až ji dozajista pohltila.

A nebylo divu. Alasdair byl bezpochyby muž, po všech stránkách. A právě on, protože měl možnost poznat i jiné kultury, zvyky a život, to mohl posoudit nejlépe.

Alasdair byl nejen velice charismatický. Byl velice hezký a statný muž, ale také mocný, odvážný a silný válečník a náčelník klanu. Nejvíce ovšem mohla přitahovat ženy jeho povaha. I na tehdejší dobu, byl velice chytrý a uznalý. A velice ochranitelský, spravedlivý a trpělivý. Ochranitelský, laskavý a soucitný.

Nebylo tedy divu, že se Rowena zamilovala. Však právě proto tady také byla a on odvedl velice dobrou práci.

Když ho před časem totiž bývalý náčelník klanu a Alasdairův otec, Angus MacNiven požádal, aby našel jeho synovy ženu, která ho bude opravdu milovat, svolil. Bylo to přání Angusovy ženy a Alasdairovy matky, Loily, která měla toto jediné přání na smrtelné posteli. A Angus, jako muž, který svou ženu celý život věrně a nesmírně miloval, jí dal slib.

Caelwyn si povzdechl, dívaje se na Rowenu, jak pohledem neustále náčelníka hledá. I náčelník ji byl okouzlen, tím si byli jisti všichni, co ho znali.

V keltské společnosti byl zvyk, který se Roweně jistě nebude líbit. Keltové totiž uznávali polygynii, což znamenalo, že muž mohl mít více žen. Tento zvyk se týkal hlavně náčelníků a významných bojovníků klanu a bylo to běžné, protože to posilovalo politické a sociální spojení.

Náčelníci si často přiváželi z boje nové ženy, aby posílili svou moc. Tyto ženy bývaly obvykle dcery podrobených klanů, nad kterými náčelník zvítězil, a jejich spojením tak posílil a upevnil svou vládu.

Ovšem právě tato věc, jeho zesnulé matce dělala nesmírné starosti. Ona a Angus si byli bezpodmínečně věrni a poznali pravou, věrnou a silnou lásku. A něco takového si přála i pro svého syna.

Bylo totiž jisté, že přijde den, kdy si přiveze z boje novou ženu a jak bývalo obvyklé, klidný život pro něj tedy nebude snadno dosažitelný.

Přála si tedy pro svého syna ženu, která ho bude milovat bezpodmínečně a která se nezalekne překážek. Která o něj bude bojovat, ať se děje, co se děje. Protože v keltské společnosti měla žena několik způsobů, jak řešit situaci, když si její manžel přivezl novou ženu z boje. Buď s ní musela uzavřít příměří a naučit se tak žít, nebo měla nějaký čas na to, aby ji dokázala vypudit. Jak ovšem Caelwyn věděl, zdejší ženy většinou o své ženy nebojovali a se situací, kterou i ony považovali za normální, se vyrovnali. To si ovšem Loila nepřála.

Však právě proto právě Caelwyn poprosil na pomoc bohy, aby mu ukázali ženu, se kterou bude náčelník opravdu šťastný a kterou bude vášnivě milovat.

Věděl, že jen s jejich pomocí může najít tu správnou osobu, která by naplnila Loilino přání a zajistila Alasdairovi šťastný a harmonický život. Věřil, že bohové mu nasměrují správně a že Rowena je tou vyvolenou ženou, která dokáže naplnit Alasdairovo srdce láskou a oddaností.

***

Pro lepší porozumění keltské kultury, zde najdete několik zajímavostí a faktů z historických pramenů o Keltech:

KELTOVÉ

Keltové byli fascinující a komplexní společností, která obývala rozsáhlá území Evropy, zejména v období mezi 1200 př.n.l. a 400 n.l. Jejich kultura, náboženství a bojové schopnosti zanechaly hluboký otisk v historii.

Náboženství a duchovní Život

Keltové uctívali mnoho bohů a bohyní, jejichž síly byly často spojeny s přírodními jevy, jako jsou hory, řeky, stromy a zvířata. Náboženství hrálo ústřední roli v jejich každodenním životě a jejich duchovní vůdci, druidové, měli obrovskou moc a vliv. Druidové nejenže vedli náboženské obřady, ale také plnili funkce soudců, lékařů a učitelů.

Polygynie

V keltské společnosti byla polygynie běžným zvykem, zejména mezi náčelníky a významnými bojovníky. Muži mohli mít více žen, což posilovalo politické a sociální spojení. Náčelníci si často přiváželi z boje nové ženy, aby posílili svou moc. Tyto ženy byly obvykle dcery podrobených klanů, nad kterými náčelník zvítězil, a jejich spojením tak upevnil svou vládu.

Neporazitelní bojovníci

Keltové byli známí jako neporazitelní bojovníci. Bojovali často téměř nazí, pouze s ochrannými prvky na jejich orgánech. To mělo zastrašit nepřátele a ukázat jejich odvahu a nebojácnost. Keltští muži byli vysocí, často dosahující téměř dvou metrů, a byli silní a dobře stavění.

Galové a kouzelný nápoj

Galové, žijící na území dnešní Francie, jsou známí díky populárním postavám Asterixe a Obelixe. Kouzelný nápoj, jehož zásluhou mají tito hrdinové nadlidskou sílu, je inspirován skutečnými odvary z bylin a hub s halucinogenními účinky. Keltové často před bojem užívali tyto odvary, aby necítili strach a bolest. Díky tomu se také dostávali do stavu „válečného šílenství", jenž římské vojáky přiváděl do rozpaků.

Kultura a odpor vůči autoritám

Keltové se nikdy nedopracovali centralizovaného státu, což nelze přičítat nedostatečné kulturní vyspělosti, ale spíše jejich pověstné neochotě se podřizovat autoritám. Byli hrdí na svou nezávislost a svobodu, což je často vedlo ke konfliktům nejen s vnějšími nepřáteli, ale i mezi sebou navzájem.

Významná Kultura

Navzdory jejich pověsti bojovníků byla keltská kultura velmi vyspělá. Keltové byli zdatní řemeslníci, vynikající metalurgové a měli bohatou tradici ústní literatury. Jejich umělecké dovednosti byly viditelné v krásně zdobených zbraních, špercích a nádobách.