Ethan si přitáhl Jennifer do náručí.

 Seděla obkročmo na jeho klíně, probírala se jeho vlasy, a skoro vyhladověle zoufale, líbali jeden druhého.

 Dýchali si do tváře. Zlíbávali vzdechy touhy ze svých úst, a jejich vášeň a touha, stále více sílila.

 „Ach bože, Jennifer," vydechoval vzrušeně, mezi polibky, „nikdy v životě, jsem se necítil, jako nyní. Ztrácím kontrolu, nad svým počínáním, a to mě děsí."  Zadýchaně se zadívali do tváře, jeden druhému. 

Jennifer ho pohladila po líci. Toužila po něm. V jejím náručí, nacházel se nejkrásnější chlap, jakého kdy spatřila, a evidentně, po ní toužil. 

Dodala si odvahy. Po tváři přelétl ji ruměnec, když ho povalila na záda a sáhla za lem, jeho boxerek. 

Jeho oči, se rozšířily v úžasu a vydechl překvapením, když ho jich zbavila.

„Nikdy, mě nepřestaneš překvapovat." Zašeptal vzrušeně. 

Jeho úd, se hrdě tyčil do výše, ale ani se nepohnul. Čekal, co udělá. 

Zbavila i sebe, posledního kousku, svého oblečení a zadívala se mu do tváře.

 „Miluji, tu tvoji plachou nevinnost," zabručel, „ještě stále, se červenáš." 

Jennifer se opatrně dotkla jeho údu. Sykl vzrušením, a jeho oči, se rozšířili.

 Sklonila se, a přejela jazykem, po celé, jeho délce.

 „Bože, Jennifer! Chceš mě zabít?!" cedil mezi zuby. 

Po té zvrátil hlavu a zařval jako lev, když se na něj posadila. Chytil její hýždě do dlaní, a když se začala zuřivě pohybovat, pomáhal jí tak, v jejím snažení. 

„Můj bože! Co se mnou děláš?" zasténal, a překulil si ji pod sebe, aniž by se od ní odpoutal. 

Chvíli se na ni díval, jako kdyby stále nemohl uvěřit tomu, že se to děje. 

V jeho očích, byla skoro posvátná úcta, a tolik touhy, jakou ještě nikdy neviděla.

 Pak se začal, jak na povel, pohybovat. Nejprve pomalu. S každým zhoupnutím jeho těla, ji políbil. Líbal každý kousek její kůže, kam dosáhl. 

Jennifer obmotala svoje nohy, kolem jeho trupu a vzrušený sten, byl jí odezvou. 

Již nedokázal, kontrolovat své emoce. Zuřivě přirážel do jejího lůna, tak dlouho, dokud oba, nevykřikli v návalu vyvrcholení. 

Unaveně se zhroutil na její tělo. Jennifer mu odhrnula jeden mokrý pramen vlasů z čela, a zadívala se do jeho krásných očí. Bylo v nich vše, co tam kdy chtěla vidět. 

„Miluji tě, Jennifer. Nikdy jsem nevěřil, že to řeknu, ale je to tak." dostal ze sebe ztěžka, mezi jednotlivými výdechy. 

Překulil se vedle ní a přivinul si ji do náruče. Byl zmatený z toho, co se tady děje. Vůbec se v ní nevyznal.

 I když musel sám sobě přiznat, že ženám, naprosto nerozuměl. Ženské myšlení a jednání se ženami, bylo mu zcela cizí. 

V jednu chvíli, měl pocit, že ho snad i nenávidí, a ve druhou, se na něj sama vrhne. 

V jeden moment, je zcela zdrcen představou, že ho nikdy, nebude schopna milovat, a vzápětí, udělá něco takového. A on má najednou pocit, že by snad dokázal, i létat.